Jak vyřešit evropskou bankovní krizi v Itálii

UPOZORNĚNÍ: Názor autora/autorů se nemusí shodovat s názorem redakce EurActiv.cz

@ Shutterstock.com / Shahin Vallée

Evropský bankovní sektor je ochromený a značně rozdrobený. Ačkoliv jsou jeho problémy pro některé země a finanční instituce akutnější, funguje na úrovni ziskovosti, která je v průměru nižší než jeho kapitálové náklady, a udržuje si natolik velké portfolio nesplácených úvěrů a špatně ocenitelných aktiv, že to podkopává jeho kapitalizaci v budoucích letech.

Itálie je ukázkovým příkladem. Nejenže její nefunkční bankovní sektor podkopává hospodářské zotavení a brzdí investice, ale jeho potíže jsou vrcholkem ledovce problémů sužujících celou eurozónu.

Na jaře 2012 už bylo zřejmé, že evropská bankovní soustava je kritickým slabým místem v architektuře eura. Společný bankovní dohled, centralizovaný rámec řešení a mutualizované schéma ručení za vklady se pokládaly za nezbytné pilíře eurozóny. Panoval názor, že tato opatření krátkodobě napomohou k urychlení nápravy bank a že ukončí finanční fragmentaci, nastaví rovné podmínky pro všechny, sníží riziko budoucích bankovních krizí a v konečném důsledku omezí a rozprostřou náklady na krachy bank.

Celý text najdete na webu The Project Syndicate.

Lucrezia Reichlin je bývalá ředitelka výzkumu v Evropské centrální bance, který nyní působí jako profesorka ekonomika na London Business School.

Shahin Vallée je bývalý poradce francouzského ministra pro hospodářství a nyní působí jako seniorní ekonom v Soros Fund Management.