Zvyšování důchodového věku řeší celá Evropa

Zdroj: Evropská komise.

Česká republika si vzorec, podle kterého se věk pro odchod do důchodu bude postupně zvyšovat, dala do své legislativy v rámci takzvané malé důchodové reformy vloni v červnu. Mnoho evropských vlád však otázku zvyšování důchodového věku a tím i udržitelnosti celého penzijního systému a veřejných financí, ještě nerozlousklo. Portály EurActiv zjišťovaly, jaká je situace v jednotlivých zemích.

Malá důchodová reforma, kterou poslanecká sněmovna schválila v červnu 2011, počítá s postupným prodlužováním věku pro odchod do důchodu. Zatímco dnešní čtyřicátníci mají podle nedávno schváleného zákona odcházet do penze v 66 letech, lidi, které se narodili v roce 1977 v 67 letech. V případě občanů narozených po roce 1977 zákon každému dalšímu ročníku zvyšuje věk pro odchod do důchodu o dva měsíce. Horní hranice důchodového věku přitom není stanovena, neboť zákon kalkuluje s dalším prodlužováním očekávané délky života.

Vláda ale nyní zvažuje, že lidé by mohli do důchodu odcházet i dříve. Do takzvaného předdůchodu by mohli odejít lidé, kteří budou mít dostatek úspor v rámci doplňkového penzijního spoření (třetího pilíře penzijního systému).

Udržitelnost penzijních systémů dnes řeší ale prakticky celá Evropa a zvyšování věku pro odchod do důchodu je jedním ze základních bodů, okolo kterých se diskuse točí.

Vzorem je Německo

Ve Francii se z prodlužování důchodového věku stává velké téma předvolební kampaně. První kolo prezidentských voleb je v zemi naplánováno na 22. dubna a druhé pak 6. května. Do penzijního systému naposledy zasáhla sporná reforma, která po roce 2017 počítá s prodloužením zákonného věku pro odchod do důchodu z 60 na 62 let. Francouzi, kteří budou chtít mít nárok na důchod v plné výši, budou v budoucnu muset pracovat do 67 let.

Hlavní vyzyvatel současného prezidenta Nicolase Sarkozyho, socialista François Hollande chce ale některé prvky, které poslední reforma přinesla, zrušit. Kandidát levice slibuje, že lidé, kteří začali pracovat už v raném věku, by měli mít možnost odejít do důchodu už v 60 letech (jak tomu bylo před reformou). K tomu by však museli splnit jednu podmínku – být účastníky důchodového systému po dobu 42 let.

Francouzští politici při diskusích o budoucnosti penzijního systému často porovnávají svou zemi se sousedním Německem, které je vnímáno jako symbol hospodářského úspěchu. Lidé ze Sarkozyho tábora obvykle poukazují na to, že v Německu prosadila postupné zvyšování věku pro odchod do důchodu velká koalice za účasti německých sociálních demokratů (SPD).

Kontroverzní zákon, který schválila první vláda kancléřky Angely Merkel, vstoupil v platnost k 1. lednu 2012. Věk, ve kterém budou mít Němci nárok na důchod v plné výši, se má do roku 2031 postupně zvýšit z 65 let na 67.

Spolková ministryně práce Ursula von der Leyen z křesťansko-demokratické CDU nedávno uvedla, že k posunu důchodového věku na 67 let nevidí žádnou alternativu. Podle ní je třeba vzít ohled na to, že důchodců přibývá a čím dál méně lidí na jejich důchody vydělává. Jedinou alternativou, kterou by se taková nerovnováha dala kompenzovat, je snížení penzí nebo výrazné navýšení odvodů na důchodové pojištění, uvedla ministryně a podotkla, že ani jednu z uvedených možností nepovažuje za „rozumnou“.

Tlak na rozpočtovou disciplínu

Němečtí politici zvýšení věku pro odchod do důchodu opakovaně a důrazně doporučují také zadluženým zemím eurozóny.

Vloni v květnu takto německá kancléřka Angela Merkel zadlužené státy v jižním křídle eurozóny vyzvala ke zvýšení důchodového věku a snížení počtu dní dovolené, na kterou mají zaměstnanci ze zákona právo.

„Je také třeba, aby lidé v zemích jako je Řecko, Španělsko a Portugalsko neodcházeli do penze dříve než lidé v Německu. Každý by měl pracovat víceméně stejně. To je důležité,“ prohlásila tehdy kancléřka. „Nemůžeme mít společnou měnu, pokud někdo bude mít spousty dovolené a jiný velmi málo. Takto to dlouhodobě fungovat nebude,“ zdůraznila.

Ačkoli slova německé kancléřky byla určena především domácímu publiku, ke zvyšování věku pro odchod do důchodu se nakonec v rámci úsporných opatření přihlásili Italové, Španělé i Řekové.

Změny plánuje i střední Evropa

Reformu důchodových systémů řeší i země ve střední a východní Evropě. Zatímco v České republice se nyní diskuse koncentruje na možnost předčasných odchodů do důchodu, v sousedním Slovensku se může téma důchodového věku objevit znovu po předčasných volbách.

Na Slovensku mají nyní ženy i muži odcházet do důchodu nejpozději v 62 letech. Ještě před tím, než vláda Ivety Radičové padla, kabinet zvažoval, že důchodový věk naváže na očekávanou délku života. Změny měly platit od ledna 2016. Osud podobných kroků je nyní ve hvězdách – další případné návrhy lze očekávat až po březnových volbách. Podle odborníků je ale slovenský penzijní systém v současné podobě neudržitelný a důchodový věk bude třeba zvýšit.

Zvyšování věku pro odchod do důchodu plánuje také Občanská platforma Donalda Tuska v Polsku. Strana navrhuje sjednocení důchodového věku pro muže i ženy na 67 letech. Podle současných pravidel je věk pro odchod do důchodu stanoven na 60 let pro ženy a 65 pro muže. Důchodový věk by se zvyšoval postupně od roku 2013.

Některé strany, jako například konzervativní Právo a spravedlnost nebo levicová Aliance demokratické levice (SLD) požadují, aby se k těmto otázkám konalo v zemi referendum. Odborový svaz Solidarita už sesbíral víc než milion podpisů a chystá se žádost o vyhlášení referenda předložit tento týden dolní komoře polského parlamentu – Sejmu.

Očekávaná délka života není všude stejná

Podle odborového předáka polské Solidarity Piotra Dudy statistiky ukazují, že očekávaná délka života je u průměrného Poláka nižší než u občanů ve starých členských zemích EU. Proto by Poláci podle něj měli mít také možnost odcházet do důchodu dříve, než občané v jiných zemích. Očekávaná délka života v Polsku je 71,5 let u mužů a 80,1 let u žen.

Očekávaná délka života se skutečně zem od země liší. Z údajů Eurostatu vyplývá, že očekávaná délka života je v případě žen nejvyšší ve Francii (85 let), Španělsku (84,9 let) a Itálii (84,5 let). U mužů přední příčky obsazují Francie (78 let), Španělsko (78,6 let) a Itálie (79,1 let). Evropský průměr činí u žen 82,4 roky a u mužů 76, 4 roky.

V zemích střední a východní Evropy je ale situace výrazně odlišná. Podle statistik se nejméně dožívají Estonci, Lotyši, Litevci, Bulhaři a Rumuni. V Litvě se muži v průměru dožívají 67,5 let (odpovídající údaj pro ženy je 78,7 let), v Lotyšsku 68,1 let (muži) a 78 (ženy), v Estonsku 69,8 (muži) a 80,2 (ženy).

V České republice je situace o něco lepší, ale v rámci Evropy zůstáváme rovněž pod průměrem – odpovídající čísla jsou 74,2 roky (muži) a 80,5 let (ženy).

Navzdory nepříznivým demografickým údajům zvažují však zvyšování důchodového věku i země, kde očekávaná délka života patří k nejnižším. Sjednocení věku pro odchod do důchodu pro muže i ženy na úrovni 65 let zavedla nedávno vláda v Rumunsku. Dřívější odchod má být sankcionován. V případě mužů mají nová pravidla platit od roku 2015, v případě žen od roku 2030.

Prvními ženami, které mají jít do důchodu v pětašedesáti, tak mají být ženy narozené v roce 1965. Rumunské odborové svazy proti zákonu ostře protestovaly a poukazovaly na to, že lidé po pětačtyřicítce hledají v Rumunsku práci hůř, než v jiných evropských zemích. Odbory poukazovaly i na výrazně nižší očekávanou délku života.

Důchodový věk se má zvyšovat také v Bulharsku. Podle nedávno schválené důchodové reformy se má věk pro odchod do penze v případě žen zvyšovat postupně ze současných 60 let na 63 let a v případě mužů z 63 na 65 let.

Evropská komise dnes zveřejní Bílou knihu k budoucnosti důchodových systémů v Evropě. Brusel, jak EurActiv v minulosti informoval (EurActiv 18.2.2011), hodlá členské země přesvědčit, aby do svých důchodových systémů zabudovaly prvky, které jim umožní automaticky měnit důchodový věk v závislosti na očekávané délce života.