Zemětřesení ve finské politice: ohrozí půjčku Portugalsku?

José Manuel Barroso, Jyrki Katainen; zdroj: Evropská komise.

V parlamentních volbách, které ve Finsku proběhly tuto neděli (17. dubna), dali voliči jasně najevo, že nesouhlasí se záchranným plánem pro Portugalsko, jež se ocitlo v hospodářských potížích. Třetí nejpopulárnější stranou v zemi se totiž stali nacionalističtí, euroskeptičtí a populističtí Praví Finové.

Finská politická scéna se v neděli otřásla v základech. Strana dosavadní premiérky Mari Kiviniemi Finský střed (KESK) utrpěla v parlamentních volbách drtivou porážku, když s 15,8 % hlasů skončila až na čtvrtém místě, čímž přišla v porovnání s posledními volbami v roce 2007 o 16 křesel (nyní jich bude mít 35). 

Vítězem voleb se stal její koaliční partner konzervativní Národní koaliční strana (KOK), která obdržela 20,4 % (44 mandátů), druzí skončili sociální demokraté, kteří získali 19,1 % (42 křesel).

O senzaci v pravém slova smyslu se ale postarala nacionalisticky orientovaná strana Praví Finové, která je známá svým silně euroskeptickým postojem a populistickou rétorikou. Získala 19 % hlasů, které jí ve finském 200členném parlamentu vynesou 39 křesel. 

Jelikož ostatní strany o některá z křesel, která v současném parlamentu zastávala, přijdou, jsou Praví Finové považování za opravdového vítěze voleb. 

Špatná zpráva pro Portugalsko 

A to vůbec není dobrá zpráva pro Evropskou unii a zejména pro státy na okraji eurozóny, které se potýkají s dluhovými problémy. 

Vládu bude sestavovat vítěz voleb – dosavadní ministr financí a místopředseda konzervativní frakce v Evropské parlamentu Evropské lidové strany (EPP) Jyrki Katainen. Ten v čele KOKu stojí od roku 2004. 

Pozorovatelé finské politické scény jsou přesvědčeni o tom, že se Katainen při sestavování vládní koalice pořádně zapotí. Jelikož Finský střed premiérky Kiviniemi již oznámil, že se s největší pravděpodobností stáhne do opozice, ve hře zůstávají už jen sociální demokraté a právě Praví Finové. 

Obě strany již daly v minulosti najevo své výhrady k dosavadnímu kurzu vládní koalice v politice vůči Bruselu – zejména k pomoci zadluženým zemím eurozóny. 

Situaci navíc trochu komplikuje fakt, že finský parlament má na rozdíl od jiných parlamentů v členských zemích eurozóny právo vyjádřit se i k podobě záchranného fondu eurozóny (EFSF). Pokud v něm převládnou euroskeptické tendence a záchranný mechanismus bude odmítnut, ocitne se půjčka Portugalsku, zatím poslední zemi, která po Řecku a Irsku, požádala o pomocnou ruku, ve vážném ohrožení. A stejně tak s tím spojená stabilizace finančních trhů. 

„Balíček tu sice je, ale nevěřím, že tu i nadále zůstane,“ nechal se nedávno slyšet charismatický lídr Pravých Finů Timo Soini. Jeho cílem je, jak poté sdělil agentuře Reutres, docílit toho, aby Finsko „platilo Bruselu méně“.  

Finský závazek vůči záchrannému fondu eurozóny činí osm miliard eur (v přepočtu 194 miliard korun). „Musíme přestat s rozdáváním peněz cizím státům. Je nás jen 5,5 milionu, prostě si to nemůžeme dovolit,“ řekla v závěru kampaně kandidátka Pravých Finů Tuula Kuusinen.