Země kývly na posílení „palebné síly“ MMF

Christine Lagarde, výkonná ředitelka MMF; zdroj: Rada EU.

Členské státy Mezinárodního měnového fondu (MMF) přislíbily, že dohromady dodají dalších 430 miliard dolarů (více než 8 bilionů korun), které bude moci fond v případě potřeby použít na pomoc zemím, jež procházejí hospodářskou recesí. Na navýšení „palebné síly“ fondu se bude podílet i Česká republika.

„Je to extrémně důležité a nezbytné a jedná se o vyjádření společné vůle k řešení,“ uvedla Christine Lagarde, výkonná ředitelka MMF. „Když přihlédneme k navýšení, k němuž zrovna došlo, přiblížili jsme se k tomu, že fond bude nyní disponovat více než bilionem dolarů. Ta částka (kterou země přispěly) mě zcela ohromila,“ dodala. Členské země fondu totiž na konci minulého týdne přislíbily, že MMF poskytnou více než 430 miliard dolarů nových úvěrových zdrojů. Ty mají posloužit na ochranu světové ekonomiky před dalšími otřesy. 

Ještě letos v lednu se přitom v souvislosti s nutným navýšením „palebné síly“ fondu hovořilo o 600 miliardách dolarů, Lagarde však tento požadavek nedávno zmírnila (více EurActiv 13.4.2012). 

O nutnosti přilít další prostředky do rezerv MMF se ale nyní začalo více hovořit především v souvislosti s aktuální situací ve Španělsku a Itálii, která se v poslední době postarala o nervozitu na finančních trzích. Mezinárodní měnový fond společně s Evropskou unií již v minulosti přispěl na záchranu ekonomiky v Řecku, Irsku a Portugalsku.  

Přispěje eurozóna i Česko 

K navýšení úvěrové kapacity fondu se rozhodla přispět většina vyspělých světových ekonomik včetně zemí eurozóny, které se v minulosti zavázaly k příspěvku ve výši 150 miliard eur, nebo Česká republika, kterou na zasedání MMF reprezentoval guvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. 

Vláda premiéra Petra Nečase v minulosti rozhodla, že půjčka MMF bude poskytnuta ve výši 1,5 miliardy korun a bude vyplacena z devizových rezerv ČNB. Banka souhlasila, ale požádala o vládní záruky nejen za aktuální půjčku, ale i za zhruba miliardový úvěr z roku 2009. 

Udělali jsme dost 

I přesto, že určitý obnos přislíbila například i Saúdská Arábie nebo Jižní Korea, Spojené státy americké a Kanada se rozhodly stát protentokrát stranou. 

Washington argumentoval tím, že americká vláda již pro záchranu eurozóny udělala dost, především tím, že posílila dolarovou likviditu evropských bank. Kanada zase trvala na požadavku, který ministři financí zemí dvacítky nejvyspělejších zemí světa adresovali na konci února eurozóně – pokud by se měla zvyšovat palebná síla MMF, to samé musí v dostatečném měřítku provést se svými záchrannými mechanismy i eurozóna (více EurActiv 27.2.2012). 

Mezi státy, které se budou na navýšení úvěrové kapacity MMF také podílet, najdeme i zástupce skupiny zemí známé pod označením BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jihoafrická republika). Jejich zástupci ale zatím nesdělili, o jak velkou částku nakonec půjde. Její výše by měla být oznámena na červnovém summitu G20, který proběhne v Mexiku. 

Nicméně mluví se o tom, že Čína přispěje 60 miliardami dolarů a Brazílie spolu s Ruskem každý po 10 miliardách dolarů. Moskva navíc naznačila, že tato suma nemusí být ve výsledku konečná. Podle agentury Reuters nyní probíhají jednání s dalšími zeměmi BRICS a dodatečný příspěvek Ruska bude oznámen v koordinaci s nimi. 

Reforma hlasování v MMF? 

Příspěvek těchto rychle se rozvíjejících ekonomik je pro navýšení zdrojů MMF důležitý především v tom ohledu, že země BRICS jej podmiňují dokončením reformy členských a hlasovacích práv ve fondu. 

V roce 2010 se státy dohodly na tom, že například Evropská unie, která ve výkonně radě MMF disponuje 8 křesly (celkem má rada 24 křesel), se dvou z nich vzdá ve prospěch rozvojových zemí. Dohoda také hovoří o tom, že třetím největším akcionářem fondu se po USA a Japonsku stane Čína. 

Podle informací tisku by k dokončení revize pravidel mělo dojít na podzim, kdy bude probíhat výroční zasedání MMF.  

Komentátoři se ale vesměs shodují na tom, že dokončení reformy bude opět odloženo. Důvodem budou pravděpodobně americké prezidentské volby. Je totiž nepravděpodobné, že by americký Kongres požadovanou reformu hlasovacích práv v MMF schválil ještě před tím, než bude známo jméno nového prezidenta USA.

(EurActiv/Reuters).