Východní Evropa může čekat oživení už v roce 2010, říká šéf EBRD

Ekonomiky střední a východní Evropy se ode dna mohou odrazit již letos a napřesrok mohou počítat s pomalým oživováním. Uvedl to prezident Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Thomas Mirow.

Souvislosti:

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) byla založena v roce 1991 s cílem podpořit reformní úsilí postkomunistických zemí v jejich přechodu k tržní ekonomice. Banka financovala řadu projektů v České republice a dalších nových členských zemích. Před třemi lety ovšem banka oznámila, že do roku 2010 své aktivity v nových členských zemích, kde jsou trhy již dostatečně vyspělé, ukončí a bude se soustředit na postsovětské země a Balkán.

Globální finanční a hospodářská krize, jež zachvátila řadu zemí, které spadají do působnosti EBRD ale bance pomohla najít nový smysl.

Ještě před rokem přitom Spojené státy jako majoritní vlastník banky zvažovaly, zda je tato instituce v zemích jako je Polsko nebo Rusko, které v té době zažívaly období pohádkového růstu, vůbec zapotřebí.

S nově nalezeným cílem nyní EBRD investuje více než kdykoliv v minulosti a zemím střední a východní Evropy hodlá poskytnout až 7 miliard eur, které by jim mohly pomoci při překonávání největší krize od dob pádu totality. 6 miliardami eur navíc přispěla do balíčku, který regionu nabízí Světová banka a Evropská investiční banka.

Témata:

„Banky vykazují lepší výsledky než se očekávalo a indikátory důvěry začínají opět ukazovat vzhůru,“ uvedl Mirow.

Na konferenci k hospodářské politice, která se konala v předvečer výročního zasedání banky v Londýně Mirow uvedl: „Ekonomové EBRD očekávají, že se situace v našem regionu v roce 2009 stabilizuje a v roce 2010 začne pomalu docházet k oživení. Jsou tam ale stále velká varování.“

EBRD počátkem měsíce snížila svůj odhad pro východní Evropu a oznámila, že očekává propad v rozsahu 5,2%. Ještě na počátku letošního roku ovšem očekávala růst ve výši 0,1%. Světová úvěrová krize má podle ní závažné dopady na podnikový sektor, což vede k velkému poklesu výroby a domácí spotřeby.

EBRD ovšem pro další rok počítá s mírným oživením v rozsahu 1,4%. Tato předpověď odpovídá i prognózám, které počátkem tohoto týdne zveřejnil prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet.

Mirow ovšem upozorňuje, že hospodářské oživení regionu bude pravděpodobně pomalejší než při předchozích krizích, jelikož financí bude méně než v minulosti.

I poté, co budou finance opět dostupné, je třeba vytvořit nový globální finanční rámec se závaznou regulacemi, který zabrání podobným excesům jaké vedly ke kolapsu stávajícího systému. V řadě zemí v tom podle něj budou muset sehrát klíčovou roli vlády.

„Jakmile se situace stabilizuje, budeme za to muset zaplatit – vyššími daněmi a omezenou možností veřejných výdajů, neboť stát bude muset svou bilanci vyčistit,“ uvedl Mirow.

Je třeba zvýšit finanční pomoc

V nedávném rozhovoru pro Dow Jones Newswires Mirow uvedl, že východní Evropa a postsovětské republiky budou k hospodářskému oživení potřebovat injekci ve formě finanční pomoci ze strany západních institucí.

Vzhledem k tomu, že se západní banky a výrobci stahují zpátky na své domácí trhy, není příliš pravděpodobné, že by se příliv soukromých zahraničních investic do ekonomik střední a východní Evropy vrátil na stejnou úroveň jako v minulosti, uvedl Mirow. Dodal k tomu, že instituce jako je EBRD budou možná muset na řadu let zvýšit své investice v regionu.

EBRD včera oznámila, že hodlá investovat 432,4 miliard eur do poboček italské banky UniCredit, která působí v osmi zemích střední a východní Evropy.

Investice je součástí společného programu se Skupinou Světové banky a Evropské investiční banky, které bankám v regionu v letech 2009 a 2010 poskytnou 24 miliard eur v rámci společného programu podpory. O podobné investici jedná EBRD i s dalšími západními bankami.

(Tento článek vznikl s využitím materiálů agentury Reuters)