Ve snaze zažehnat dluhovou krizi zvažuje EU změnu smlouvy

Zdroj: The Council of the European Union.

Evropští státníci, kteří na nedělním summitu EU hledali řešení dluhové krize v eurozóně, se shodli na tom, že v případě nutnosti mohou sáhnout i k „omezeným“ změnám Lisabonské smlouvy. Česko si chce ale podle premiéra Petra Nečase nejdřív počkat na analýzu, zda jsou takové změny nutné.

Petr Nečas včera po skončení vrcholné schůzky evropských politiků zdůraznil, že v tuto chvíli o „změně Lisabonské smlouvy vůbec není rozhodnuto“. Připomněl také, že v případě, že by se státy na nutnosti úprav základních smluv dohodly a změny by znamenaly přenos pravomocí z národní úrovně na evropskou, vláda by v souladu se svým programovým prohlášením musela uspořádat referendum.

Stálý předseda Evropské rady Herman van Rompuy uvedl, že EU „zváží možnost omezených změn“ smlouvy. Přestože žádné formální návrhy zatím neexistují, podle Van Rompuye by se případné změny mohly týkat fiskální a hospodářské spolupráce.

Úřad vlády v tiskovém prohlášení uvádí, že by změny mohly například zajistit to, že „státy, které budou čerpat peníze ze záchranného fondu eurozóny, bude možné dát pod zahraniční rozpočtový dohled“.

O změnách evropských smluv mluví v posledních týdnech v souvislosti s hledáním řešení dluhové krize hlavně Německo. Jak ale potvrzuje řada pozorovatelů, příliš velká ochota po zkušenostech s namáhavým schvalováním evropské ústavní smlouvy a po ní Lisabonské smlouvy mezi politiky nepanuje.

Jak vyplývá ze závěrů včerejšího summitu sedmadvaceti členských států EU, úkol posoudit, zda jsou změny vůbec zapotřebí, dostali předseda Evropské komise José Manuel Barroso, stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy a šéf Eurogroup Jean-Claude Juncker. Ti mají na prosincovém summitu představit zprávu, na jejímž základě se politici rozhodnou, jak dál.

Nečlenové eurozóny nechtějí stát mimo

Dvojitý summit Evropské rady a zemí eurozóny se měl původně konat už začátkem minulého týdne, ale kvůli neshodám mezi Německem a Francií ohledně posilování evropského záchranného fondu EFSF a způsobu rekapitalizace evropských bank, byl odložen na neděli 23. října.

Avšak vzhledem k přetrvávajícím neshodám se německá kancléřka a francouzský prezident nakonec dohodli na uspořádání dodatečného summitu (EurActiv 21.10.2011). Evropští státníci včera potvrdili, že další dvojitý summit se uskuteční ve středu 26. října.

Původně měla proběhnout pouze schůzka státníků sedmnácti zemí eurozóny. Británie, Švédsko, Polsko a další země mimo eurozónu včetně Česka ale vystoupily s požadavkem, aby ve středu proběhl také summit celé sedmadvacítky. Podle britského premiéra Davida Camerona byla důvodem požadavku obava, aby státy platící eurem nepřijímaly řešení, která by ovlivnila i státy, „které chtějí zůstat mimo eurozónu“.

Jak už koncem minulého týdne avizovali evropští politici, nedělní summit měl sloužit spíše diskusi. S konkrétní dohodou, která má ambice zastavit dluhovou krizi v eurozóně, mají státy přijít až ve středu a zasáhnout by měla do několika oblastí. Jednat se bude zejména o posilování evropského záchranného fondu EFSF, rekapitalizaci evropských bank, navýšení účasti soukromého sektoru na záchraně Řecka a dalších opatřeních, jejichž úkolem je zabránit opakováním podobných krizí do budoucna.

Obrysy středeční dohody

K některým posunům ale o víkendu došlo. Ministři financí zemí EU se po dlouhém jednání v předvečer evropského summitu shodli na odhadu, podle nějž by se kapitál evropských bank měl navýšit o 108 miliard eur. Banky by dodatečný kapitál potřebovaly v případě, že by část svých pohledávek vůči zadluženým zemím eurozóny musely odepsat.

Hovoří se o tom, že část peněz by banky získaly od soukromých investorů, zčásti by jim pomohly vlády a těm, které by neměly jinou možnost, i záchranný fond EFSF. Na navýšení kapitálových rezerv by banky podle ministrů dostaly čas do června 2012.

Současně s tím se mluví také o restrukturalizaci řeckého dluhu. Odhaduje se, že EU bude po soukromých investorech požadovat odepsání 50-60 % pohledávek, které mají vůči řeckému státu.

Pokud jde o posilování EFSF, i zde došlo k určitému pokroku, když Francie přestala požadovat, aby záchranný fond eurozóny získal přístup k prakticky neomezeným zdrojům Evropské centrální banky. S tím nesouhlasilo hlavně Německo a také sama ECB.

„Žádné řešení není proveditelné, pokud nemá podporu všech evropských institucí,“ připustil včera na tiskové konferenci Nicolas Sarkozy.

Kancléřka Angela Merkel na téže konferenci uvedla, že pokud jde o posilování fondu, na stole jsou nyní dvě řešení a ani jedno nepočítá s čerpáním peněz z Evropské centrální banky.

Zdroje z eurozóny agentuře Reuters sdělily, že se nyní uvažuje o tom, že by fond poskytoval částečné pojistky pro držitele dluhopisů zadlužených zemí jako je Španělsko nebo Itálie. Druhou možností je vytvořit v rámci EFSF další fond, do kterého by mohli přispět i neevropské země jako například Čína nebo suverénní fondy.