V EU proti sobě stojí zastánci jádra a příznivci obnovitelných zdrojů energie

elektrarna

Čelní představitelé členských zemí se chystají na summitu přijmout bezprecedentní závazek ke snižování emisí skleníkových plynů. Rozděluje je ale pohled na jadernou energii. Může být považovaná za nízkoemisní zdroj, podobně jako solární, větrná a další „zelené“ energie?

Leadeři zemí EU mají na svém zasedání v Bruselu, které začalo dnes a vyvrcholí v pátek, přijmout jednostranný cíl snížit do roku 2020 emise skleníkových plynů o 20% oproti roku 1990. Tento cíl by mohl být později zvýšen až na 30% za předpokladu, že by další země, jako například Spojené státy přijaly podobná opatření.

Ačkoliv rozhodnutí bude s velkou pravděpodobností označeno za historický okamžik, objevují se neshody ohledně způsobu, jak takového cíle dosáhnout a zda se má stát cíl pro obnovitelné energie právně závazným.

Německé předsednictví, které podporuje Evropská komise a několik členských zemí včetně Velké Británie, usiluje o to, aby do roku 2020 byla energetická spotřeba z 20% uspokojena z obnovitelných zdrojů, například z větrných elektráren.

Druhá skupina zemí, v níž se nachází kromě Francie také Česká republika nebo Slovensko, argumentují, že by do rovnice měla vstoupit také jaderná energie, která by za předpokladu, že má být cíle dosaženo, měla být chápána jako nízkoemisní zdroj energie.

„20% cíl pro obnovitelné energie do roku 2020 může být dosažen pouze tehdy, pokud do tohoto čísla zahrneme příspěvek jaderné energie,“ sdělil Ernest-Antoine Seillière, předseda podnikatelského lobbyistického sdružení BusinessEurope agentuře Reuters.

Británie naznačuje, že v případě, že německé předsednictví učiní takový návrh, Velká Británie se proti takové definici nízkoemisních zdrojů nepostaví. „Předsednictví bude muset nalézt takovou formulaci, která sníží rozdíly. Obě strany mají svá citlivá místa,“ uvedl podle EurActiv.com nejmenovaný britský úředník.

Proti takovému posunu ovšem silně protestují země, známé svým odporem k jaderné energii, jakou je například Rakousko. „Snahy jaderného odvětví vložit do návrhu samostatné nízkoemisní cíle je pouze zástěrka,“ říká Claude Turmes, poslanec v EP z frakce Zelených a zároveň mluvčí pro oblast energetiky.

„Francouzský návrh zvýšit nízkoemisní cíl na 40-45% do roku 2020 se neujme,“ říká Turmes, podle nějž by takový návrh znamenal postavit přinejmenším každých tři až šest měsíců v letech 2012 až 2020 nový jaderný reaktor. To je jednoduše nemožné.“

Na summitu má být dále schválen závazný cíl pro pohonné hmoty. Do roku 2020 by podle něj měl podíl pohonných hmot z obnovitelných zdrojů dosáhnout 10%.