Úprava podmínek řecké záchrany není na pořadu dne

Zdroj: The Council of the European Union.

Země eurozóny včera daly Řecku najevo, že o případné aktualizaci záchranného balíčku je možné mluvit až poté, co situaci na místě vyhodnotí inspektoři Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu. Ti mají do Athén zamířit v pondělí.

„Očekáváme, že nová vláda pozve trojku do Athén v pondělí. Myslíme si totiž, že situace, ve které se (země) nachází, je naléhavá a všechny procedury je třeba urychlit,“ uvedl včera na tiskové konferenci po schůzce ministrů financí zemí eurozóny předseda Eurogroup Jean-Claude Juncker.

Lucemburský premiér dodal, že k případné aktualizaci memoranda o porozumění, ve kterém se řečtí politici na jaře zavázali k prosazení potřebných reforem, dojde nejdříve poté, co inspektoři Evropské komise, ECB a MMF situaci vyhodnotí. Součástí dohody by podle něj měla být i opatření, která Řecko musí zavést výměnou za uvolnění další splátky ze záchranného balíčku.

Eurozóna Řekům: Velké změny nečekejte

Nová řecká vláda, kterou včera jmenoval vítěz nedělních voleb Antonis Samaras ze středopravé strany Nová demokracie, oznámila, že bude mezinárodní věřitele žádat o dvouletý odklad pro splnění svých fiskálních cílů. Kabinet by navíc rád zmírnil dopady úsporných opatřeních na nezaměstnané a nechce také ve veřejném sektoru tolik propouštět.

Řekové by mohli najít podporu u zemí jako je Francie nebo Itálie, jejichž politici volají po prorůstových opatřeních. Francouzský ministr financí Pierre Moscovici během včerejší Rady v Lucemburku uvedl, že „Řecko by mělo své závazky respektovat“, ale zároveň dodal, že francouzská vláda „je zastáncem určité flexibility a zohlednění očekávání řeckých občanů“.

Německo, Rakousko nebo Nizozemsko však trvají na tom, že Athény s žádnými radikálními úpravami nemohou počítat. „Žádná alternativa k reformám neexistuje, to je jasné“, uvedl nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager. Podmínky mezinárodní pomoci je podle něj možné modifikovat pouze mírně a teprve poté, co dojde k pokroku při jejich plnění.

Banky budou možná potřebovat méně

Ministři financí jednali také o pomoci španělským bankám. Podle Jeana-Clauda Junckera by měl Madrid o pomoc ve výši 100 miliard euro požádat eurozónu v pondělí.

Nezávislé audity konzultantských společností Ronald Berger a Oliver Wyman včera ukázaly, že španělské banky budou ke krytí svých ztrát způsobených vážným zpomalením ekonomiky a pádem cen na realitním trhu potřebovat 51 až 60 miliard euro.

Španělská centrální banka uvedla, že 100 miliard, které chce Madrid získat ze záchranných fondů eurozóny, dává vládě dostatečný polštář i pro případ, že by se naplnil nejčernější zátěžový scénář, který počítá s 26% poklesem cen nemovitostí.

Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš ale naznačil, že i tento odhad může být podhodnocený a náklady na záchranu bank mohou být ve skutečnosti vyšší. „Při porovnání s Irskem se člověk těžko brání dojmu, že propad cen nemovitostí o dalších 26 % by měl být spíše základním než extrémním scénářem,“ uvedl ekonom.

Peníze půjdou z ESM

Podle scénáře dohodnutého na včerejší schůzce, by pomoc měla do španělské státní pokladny přitéci z dočasného záchranného fondu EFSF a později by tento závazek převzal trvalý záchranný mechanismus ESM.

Takové řešení investoři zřejmě uvítají. Podle pravidel ESM by totiž v případě španělského defaultu měly jeho pohledávky přednost před pohledávkami ostatních věřitelů, což vyvolávalo obavy a tlak na růst rizikové prémie u španělských dluhopisů. Pokud ale bude pomoc původem pocházet z EFSF, nebude tato podmínka platit.

Fond ESM měl původně začít fungovat od 1. července, ale jeho ratifikace má v některých zemích včetně Německa zpoždění. ESM nemůže přitom zahájit provoz, dokud jej neschválí alespoň 90 % členů eurozóny.

V Berlíně má o návrhu příští týden na mimořádné schůzi jednat Spolkový sněm. Poté, co kancléřka Angela Merkel včera uzavřela dohodu s opozicí, se očekává jeho schválení. Kancléřka potřebuje ale ještě podporu Spolkové rady, souhlas ústavního soudu a podpis prezidenta. Ústavní soud v Karlsruhe ale požádal o prodloužení doby, kterou má na posouzení smlouvy a k její ratifikaci tak může dojít až během července.

(EurActiv/Reuters)