Unijní dluhopisy neprojdou, Barroso navrhuje projektové obligace

José Manuel Barroso; zdroj: Evropská komise.

Projektové dluhopisy mohou výrazně přispět k financování důležitých evropských projektů. Komise bude jejich zavedení podporovat, řekl včera (14. prosince) během vystoupení v Evropském parlamentu předseda Evropské komise José Manuel Barroso.

Podle šéfa Evropské komise José Manuela Barrosa je nepravděpodobné, že se členské státy dohodnou na vytvoření společných unijních dluhopisů. Jako alternativu proto bude prosazovat vytvoření projektových obligací jako důležitý zdroj financí pro velké evropské investice.

Podle Barrosa byla myšlenka společných unijních obligací „zajímavá“, ale „v tuto chvíli nemá šanci na přijetí“.

S návrhem, aby eurozóna začala vydávat společné dluhopisy, vystoupili na začátku prosince šéf Euro Group a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker a italský ministr financí Giulio Tremonti. Proti myšlence se ale postavily Francie s Německem a rezolutně ji odmítla i slovenská premiérka Iveta Radičová.

Zájem o projektové dluhopisy je malý

Členským státům sedmadvacítky by společné dluhopisy usnadnily získávání financí na nezbytné investice do evropské infrastruktury, tvorby pracovních míst a dalšího ekonomického růstu.

Unijní projektové obligace mohou v podstatě splnit stejný cíl, a bez okamžitého dopadu pro státní pokladny.

Většina projektů zaměřených na dopravní cesty, železnice či plynovody, potřebuje pro svůj start komplexní mix startovního kapitálu. Základní strukturu financování projektu obvykle tvoří vlastní kapitál projektové společnosti, bankovní úvěry a půjčky nebo emise vlastních dluhopisů.

V období finanční krize a nízké finanční aktivity, ochota investorů nakupovat dluhopisy vydané za účelem financování velkých infrastrukturních projektů klesá.

A právě pasivitu soukromých investorů by měla dočasně vyvážit Evropská investiční banka (EIB), která by podle Barrosova návrhu odkupovala projektové dluhopisy.

Pomoci má Evropská investiční banka

Evropská investiční banka by podle svého šéfa Philippe Maystadta mohla poskytovat i „rizikovější podřízené úvěry“. Ty jsou určitým přechodem mezi vlastním kapitálem projektu a dlouhodobou bankovní půjčkou. Splatnost takového úvěru je totiž velmi dlouhá – zjednodušeně řečeno bude podřízený úvěr uhrazen jako poslední, tedy po uhrazení všech ostatních úvěrů.

„Účast EIB na financování daného projektu by sloužila jako garance pro další soukromé investory, zajišťovala by likviditu i dlouhodobých projektů,“ vysvětlil Maystadt. To by také snížilo závislost projektů na bankovních půjčkách, jejichž získání v období ekonomické krize je podstatně složitější.

Podle vice-předsedy EIB Daria Scannapieca už banka projektové obligace nakupuje, ale zatím jen v malém množství. Jedná se například o dva fotovoltaické projekty v Itálii.

Představa předsedy Barrosa ale počítá s širokou podporou evropských projektů, na které bude EIB potřebovat pravděpodobně dodatečné prostředky. „EIB nebude v krátkodobém horizontu potřebovat navýšení svého kapitálu, pokud půjde ale o nákup obligaci ve velkém měřítku, budeme možná potřebovat peníze navíc,“ uvedl zdroj z EIB.

Barroso zmínil myšlenku projektových obligací poprvé v září tohoto roku. V Evropském parlamentu má jeho návrh podporu. Naopak některé členské státy podle jeho slov už projektové obligace také kritizovaly.

Příležitostí pro další diskuzi může být i summit Evropské rady, který začíná zítra v Bruselu. Otázka projektových dluhopisů se ale na program hlavního jednání nedostala.