Unie navrhuje „preventivní“ zdanění bank

Evropská komise dnes v Bruselu představila návrh, který počítá s vytvořením sítě národních fondů, do nichž budou banky odvádět určitou část svých prostředků. Tyto peníze by v budoucnu měly zabránit opakování situace, kdy vlády z peněz daňových poplatníků zachraňovaly banky před krachem.

O tom, že by se banky měly podílet na financování nákladů budoucích krizí se po nedávných zkušenostech, kdy jejich záchranu zaplatily vlády, shoduje řada světových politiků a k vytvoření podobného rámce vyzývá také skupina zemí G20.

„Je nepřijatelné, aby daňoví poplatníci nadále financovali záchrany bankovních sektorů,“ píše se v prohlášení komisaře pro vnitřní trh a finanční služby Michela Barniera, pod jehož vedením návrh Komise vznikal. Pokud jej členské státy schválí, budou banky muset část svých prostředků odvádět do zvláštních fondů, které by měly v budoucnu řešit situace, kdy se některá z bank dostane do potíží.

Návrh budou muset v každém případě schválit členské státy a je možné, že se tak stane již na nadcházejícím červnovém summitu Evropské rady (16.-17. června). Pokud by se na něm vlády shodly, bude jej Unie prezentovat koncem června také na setkání zemí G20 v Torontu.

Přestože se zatím jedná pouze o úvahy, v budoucnu by problémy bank mohl řešit jediný „globální“ fond.

Jak velký by měl fond být?

Podle Bruselu je zatím předčasné mluvit o objemu prostředků, které by banky do fondu, nebo spíše do individuálních národních fondů odváděly.

Z pracovního návrhu Komise ale vyplývá, že objem financí musí být dostatečně vysoký na to, aby bylo bylo možné financovat „různé náklady řešení“ a zvolený přístup musí zohledňovat „rozdílnou velikost a charakter“ bank.

Banky by měly být zpočátku jedinými finančními institucemi, které do fondu budou odvádět část svých prostředků. V dokumentu Komise se píše, že se „v této fázi nezdá vhodné rozšiřovat působnost fondů na další finanční instituce jako jsou například investiční fondy nebo pojišťovny“.

Preventivní opatření

Nejasná je také otázka výběru „daně“ od bankovních institucí. Jak uvádí deník Financial Times, samotný bankovní sektor prosazuje, aby se peníze vybíraly od bank až po krizi. Politici ve Francii a Británii a dalších zemích naproti tomu prosazují daň, jejíž výnosy by se staly součástí státních rozpočtů.

Evropská komise v dnes představeném materiálu uvádí, že by povaha fondu měla být preventivní a peníze je tedy třeba od bank vybrat dopředu a ne zpětně. V případě vzniku bankovní krize by se tak podle Bruselu mohlo účinněji zabránit hlubším otřesům v ekonomice.

„Komise je toho názoru, že by měl fond fungovat na principu příspěvků ex-ante. U výběru ex-post hrozí, že náklady ponesou daňoví poplatníci a zvyšuje se tím riziko, že problémy bank budou doprovázeny širšími negativními dopady na ekonomiku,“ píše se v dokumentu.

Ekonomové se také v souvislosti s navrhovanými fondy obávají rizika morálního hazardu. Jednoduše řečeno, pokud budou mít banky za sebou fond, který jim v případě potíží pomůže, budou mít tendenci pouštět se do riskantnějších operací místo aby se snažily rizika eliminovat.

Evropská komise si to ale zjevně uvědomuje a v jejím návrhu se píše, že „fondy nesmí sloužit jako pojištění proti krachu nebo jako záchrana pro potápějící se banky, ale spíše jako nástroj, který usnadní řádný bankrot".

Jak ohodnotit riziko?

V otázce nastavení kritéria, které by na základě vyhodnocení rizika možného krachu určovalo, kolik budou banky do fondu odvádět, si Komise nechává zatím dveře otevřené. Zdá se ale, že momentálně dává přednost možnosti vycházet z pasiv na účtech bank.

„Aktiva bank jsou dobrými indikátory rizika,“ říká Komise, ale druhým dechem dodává, že výše aktiv je již ovlivněna požadavky na kapitálovou přiměřenost a rizika jsou v nich již zohledněna.

Pasiva, přestože nejsou tak dobrým ukazatelem rizika, oproti tomu nejlépe indikují, jaký objem prostředků by byl zapotřebí v případě, že by bylo nutné situaci v dané bance řešit, tvrdí Komise.

Alternativou, případně doplňkovým řešením, by podle Komise mohlo být „navázání odvodů na zisky a bonusy, které by sloužily jako indikátor velikosti banky“ a lépe odrážely princip, podle nějž by měl mít větší hráč také větší odpovědnost. Na druhou stranu ale „nemusí být těsně korelované s objemem financí, které by banka mohla potřebovat, případně s rizikem bankrotu“.

Pokušení pro vlády

Vzhledem k tomu, že v případě většiny zemí by fondy spravovaly veliký balík prostředků, Brusel připouští, že něco takového by mohlo vést vlády k pokušení využít těchto peněz čas od času k financování deficitů.

Podle Komise by takové chování v delším časovém horizontu prohlubovalo riziko morálního hazardu. Snížila by se tím totiž ochota vlád nechat v případě vážných finančních potíží padnout velké hráče.

„Komise je proto toho názoru, že by fondy měly zůstat oddělené od státního rozpočtu a jejich účelem by mělo být pouze uhrazení nákladů řešení,“ zdůrazňuje se v dokumentu.