Unie čelí rekordnímu propadu HDP a rostoucí nezaměstnanosti

Opravená verze dat Eurostatu přinesla o ekonomice Unie ještě horší obrázek, než se zdálo z původních odhadů. HDP eurozóny poklesl v prvním kvartálu o 4,8%, v celé sedmadvacítce pak o 4,5%. Na vině je hlavně pokles stavu zásob a investic. Raketově letí vzhůru také míra nezaměstnanosti – v dubnu překročila v eurozóně 9%.

Eurostat kromě opravených údajů o ekonomické výkonnosti zveřejnil také predikci vývoje inflace. Index cen výrobců, který předznamenává směr pohybu spotřebitelských cen, prodělal v dubnu meziměsíční pokles o rekordní 1%, přičemž meziročně spadl už o 4,6%. Tento bezprecedentní vývoj mají na svědomí především rychle klesající ceny energií.

Naopak míra nezaměstnanosti se v dubnu v eurozóně vyhoupla na desetileté maximum, když dosáhla 9,2%. Nejhorší čísla přišla ze Španělska, kde je bez práce 18,1% lidí, nicméně dobře na tom není ani Pobaltí (okolo 15% nezaměstnaných), Slovensko nebo Irsko (shodně 11,1%). Naopak Česko se zatím drží s 5,7% na šesté nejlepší pozici z celé sedmadvacítky.

„Rychle rostoucí nezaměstnanost je jen potvrzením hluboké recese, do které se evropská ekonomika po letech boomu dostává. Evidentní je, že rychleji se obvykle propouští v nových členských zemích, především v Pobaltí, kde za poslední rok vzrostla nezaměstnanost o více než deset procentních bodů,“ uvedl pro Finanční noviny analytik ČSOB Petr Dufek.

Hrozba deflace spojená s nebývalým útlumem ekonomiky vede některé experty k domněnce, že Evropská centrální banka (ECB) přistoupí k dalšímu uvolňování monetární politiky; jejím cílem totiž je udržení růstu cen těsně pod 2%. Většina pozorovatelů z finančních kruhů ale další snížení úrokových sazeb pod současné 1% neočekává.

„Přechodný pokles cen zaviněný snížením hodnoty energií a potravin se nesmí promítnout do očekávání spotřebitelů. To představuje teď pro ECB hlavní výzvu,“ uvedl Martin van Vliet, ekonom ING.

Sklady zejí prázdnotou

Masivní propad unijního HDP v prvním čtvrtletí je způsoben zejména dvěma hlavními faktory: poklesem stavu zásob (ze skoro pětiprocentní kontrakce zavinil 1%) a snížením soukromých investic (zhruba podobný podíl). Podle většiny ekonomů však propad stavu zásob nemůže pokračovat donekonečna.

Například Ken Wattret analytik BNP Paribas si myslí, že už od druhého čtvrtletí se propad HDP bude „výrazně snižovat“.

Evropská centrální banka má čerstvé predikce vývoje HDP a inflace zveřejnit už zítra a podle interních informací předpoví výrazný pokles produktu (za letošek –4,5%), což je výrazně pesimističtější odhad než v březnu, kdy ECB předpokládala ani ne tříprocentní propad. Napřesrok přitom Unie bude ráda pouze za nulový „růst“ HDP.

Země, která je z hospodářského hlediska pro ČR klíčová – tedy Německo, zaznamenala v prvním kvartálu meziroční pokles HDP ve výši hrozivých 6,9%. V Česku za stejné období produkt klesl o 3,4%.

(Tento článek vznikl s použitím materiálů agentury Reuters.)