Ukrajina možná vstoupí do celní unie s Ruskem

Podle ruského tisku je Viktor Janukovič, pokud se skutečně stane ukrajinským prezidentem, připraven zahájit vyjednávání o vstupu své země do celní unie s Ruskem, Běloruskem a Kazachstánem. Zástupci Janukovičovy Strany regionů se ale k této možnosti vyjadřují opatrně.

„I když je Ukrajina plnohodnotným členem Světové obchodní organizace, nadnárodní firmy ji vnímají spíš ve společném prostoru s Ruskem, Ukrajinou a Kazachstánem, než jako samostatný trh,“ cituje ruský deník Kommersant jednoho z vysoce postavených členů Janukovičova týmu.

Jak ovšem list píše, případný vstup Ukrajiny by oslabil pozici Ruska v celní unii, protože by mu zkomplikoval vyjednávání o energetických otázkách. Ukrajina by totiž nadále nemusela platit clo za dovoz ruského plynu, který by tak pro ni zlevnil zhruba o 20 až 30 %.

To uznává i Janukovičova soupeřka z prezidentského klání Julia Tymošenko, ovšem i přesto vstup do celní unie (jenž je podle ní po případném nástupu Janukoviče hotovou věcí) kritizuje.

Hlasy zevnitř Janukovičovy Strany regionů ale tak „zapáleně“ nezní – většina poslanců za tuto partaj odmítá, že by se mělo vyjednávat o plnohodnotném členství Ukrajiny v celní unii, píše Kommersant.

„Naším úkolem je prohlubovat ekonomické vztahy podél celé naší hranice. Celní unie je pro Ukrajinu sice zajímavý projekt, ale nemůže být řeč o jejím plnohodnotném členství. Musíme mít na paměti, že Ukrajina patří do WTO,“ míní šéf poslaneckého klubu Strany regionů Anatolij Kinykh.

Jak EurActivu řekl ukrajinský zdroj, který si nepřál být jmenován, pro Ukrajinu je nyní „zásadní geopolitickou otázkou“, jestli se má přiklonit spíš na Východ nebo na Západ. I když  hospodářské vztahy Ukrajiny s Evropskou unií hrají v současnosti prim, Ukrajina se může znovu obrátit na Rusko, protože jí Unie zatím „nabídla hodně málo“, uvedl zdroj.

V současnosti fungují vztahy mezi EU a Ukrajinou na základě dohody o partnerství a spolupráci z roku 1998. V září 2008 začalo během francouzského předsednictví jednání o asociační dohodě, která by mimo jiné přinesla bezcelní obchod mezi oběma partnery. „Je však otázka, jak se situace na Ukrajině usadí po volbách,“ říká k vyhlídkám na její uzavření náměstek ministra průmyslu Martin Tlapa.

Podle zmíněného zdroje je postoj Unie k Ukrajině zatím „zklamáním“ a tlačí tuto zemi „do náruče Moskvy“. EU totiž zatím neřekla, jestli vůbec v budoucnu chce přijmout Ukrajinu do svých řad; samotné dojednání asociační dohody nic neznamená – například s Tureckem ji tehdejší Evropské společenství uzavřelo už v roce 1963.

Celní unie mezi Ruskem, Kazachstánem a Běloruskem je hlavní překážkou pro vstup Ruska do WTO, o němž se jedná už 16 let. Podle Martina Tlapy se však v úsilí o přijetí Ruska vyplatí pokračovat, protože pro unijní podnikatele je „lepší Rusko s pravidly než bez pravidel“. Totéž se dá jistě říct i o Ukrajině – pro Evropu je jistě výhodnější, když zůstane členem WTO.