Světová banka: růst ve střední a východní Evropě letos zpomalí

Východní část EU čeká nejen ochlazení nebývalého ekonomického boomu ale také výrazné inflační tlaky, varuje studie zveřejněná minulý týden. Zároveň upozorňuje na „reformní únavu“ napříč celým blokem.

Světová banka se v pravidelně zveřejňované zprávě zaměřuje na ekonomický vývoj 10 zemí střední a východní Evropy. Jedná se o 8 států, které jsou členy EU od roku 2004, a o nově přistupivší Bulharsko a Rumunsko. Ve všech sledovaných zemích, kromě zotavujícího se Maďarska, lze sledovat výrazný růst hospodářství. Studie však předpokládá, že s výjimkou Polska, Slovenska a Bulharska dojde letos k ochlazení boomu, za kterým podle ní stojí především dobrá kondice světové ekonomiky, nízké úrokové sazby a pozitivní očekávání investorů.

S nadstandardním vývojem hospodářství souvisí také zlepšování situace na trhu práce, a to především ve státech, kde se dlouhodobá nezaměstnanost pohybuje okolo 10% – Polsku a Slovensku. V celém bloku, kromě Česka, je za něj odpovědná hlavně expanze sektoru služeb. Růst nad potenciál má však obvykle ještě druhou stranu mince – inflační tlaky, jež se nejmarkantněji projevují v pobaltských státech.

Typickým příkladem rychle expandujícího státu s nadměrným zvedáním cenové hladiny je Lotyšsko. Tamní ekonomika loni rostla o 11,9% – tedy nejrychleji z celé Unie, ale inflace dosáhla hodnoty 8,9%. Minulý pátek musel proto lotyšský premiér Spurdzins investorům oznámit, že kvůli inflačním tlakům nebude jeho země schopna přijmout euro před rokem 2012. Při tom původně se se vstupem této pobaltské země do eurozóny počítalo už na příští rok.

Hlavní ekonom Světové banky Blatt Laursen dále ve zprávě připomíná známou skutečnost: „Většina zemí v tomto regionu dostatečně nevyužívá výrazného růstu k adekvátnímu zlepšení stavu jejich veřejných financí.“ Problém podle něj spočívá zejména v „po-vstupní“ reformní únavě, často nestabilní politické situaci a nevýkonném úřednickém aparátu.

Speciálně se zpráva věnuje situaci v agrárním sektoru a aplikaci Společné zemědělské politiky (CAP) ve východní části Unie. Poukazuje na výrazný růst příjmů zemědělců po vstupu do EU, ale zároveň dodává, že v úrovni i struktuře zemědělství napříč sledovanými státy existují stále značné rozdíly. Společným jmenovatelem však zůstává výrazně menší produktivita práce oproti „starým členským státům“. Studie doporučuje rozsáhlé strukturální reformy agrárního sektoru, které by šly nad rámec dnešního pasivního čerpání velkorysých dotací.