Summitu G20 předchází velké napětí

Přípravná jednání před summitem nejvýznamnějších a rychle se rozvíjejících zemí G20 byla podle účastníků tak intenzívní, že pořadatelé museli nechat otevřené dveře, aby se v jednací místnosti dalo vůbec vydržet. V pracovní verzi závěru summitů zbývá po včerejšku ještě řada bílých míst. Názory na to, jak obnovit rovnováhu světové ekonomiky zůstávají totiž i nadále diametrálně odlišné.

Podle tiskového mluvčího G20 Kim Yoon Kyunga se vyjednávači, kteří včera 14 hodin pracovali na přípravě textu komuniké pro nadcházející summit, stále rozcházejí v pohledu na základní otázky. „Museli jsme dokonce otevřít dveře. (Atmosféra) diskuse byla velice vzrušená a v místnosti se dělalo horko,“ prohlásil.

Ostrou reakci si vysloužilo zejména rozhodnutí FEDu, americké centrální banky, která minulý týden oznámila nákup vládních dluhopisů v celkovém objemu 600 miliard dolarů. Kritika se na ní snesla ze všech stran a vyvolala živou diskusi na téma jak co nejlépe podpořit oživení světové ekonomiky a vyhnout se další finanční krizi.

Zástupci G20 nyní FEDu vyčítají, že nevzal v úvahu globální důsledky svého rozhodnutí (zejména v podobě oslabení dolaru a posílení toků levných peněz do rozvíjejících se ekonomik) a narušil ovzduší spolupráce, které se G20 s velkými obtížemi snažila udržet.

Spojené státy si tímto krokem zhoršily také vyjednávací pozici vůči Číně, kterou se dlouhodobě snaží přesvědčit k rychlejší revalvaci podhodnoceného juanu. Pro obnovu rovnováhy světové ekonomiky je přitom právě toto jedním ze zásadních témat.

Podle mluvčího G20 se měli vyjednávači shodnout na rámcových podmínkách pro vyrovnaný hospodářský růst, ale diskuse zatím nepřinesly kýžené ovoce. V návrhu závěrečného komuniké tak stále zůstává spousta míst prázdných. Na jejich alespoň částečné zaplnění budou mít delegáti ještě celý dnešek a v případě potřeby i zítřek. Hlavní jednání vrcholných představitelů zemí G20 jsou naplánována na pátek.

Generální tajemník Pan Ki-mun na včerejší tiskové konferenci v Soulu dal najevo znepokojení z „protichůdných názorů“, které se během přípravných jednáních objevují. Dodal, že země G20 musí v tomto „kritickém okamžiku“ spolupracovat. „Teď je čas na jednotu,“ uvedl.

Vícerychlostní oživení

Vrcholní političtí představitelé zemí G20 si od nadcházejícího summitu slibovali hodně. V pořadí již pátá schůzka od vypuknutí světové finanční krize v roce 2008 měla být symbolickou tečkou za krizí a začátkem nové éry mezinárodní spolupráce. Jižní Korea, která schůzku hostí, dokonce nechala na transparenty natisknout slogan „Po konci krize společný růst“.

Proklamovaná pokrizová jednota ale ve světle rozdílného tempa hospodářského oživení a často protichůdných národních politických opatření bere za své.

Zatímco růst ve většině vyspělých světových ekonomik zůstává pod dlouhodobým průměrem, a je závislý hlavně na exportu, rozvíjejícím ekonomikám, jako jsou Čína nebo Brazílie, se podařilo vrátit na hodnoty z doby před krizí.

Čína v říjnu skončila s přebytkem obchodní bilance ve výši 27,1 miliardy dolarů, výrazně vyšším než ekonomové předpokládali. Poslední čísla za Spojené státy zatím nejsou známá (měla by se objevit během dneška), ale nadále se počítá s výrazným deficitem.

Nízká tempa hospodářského růstu ve vyspělých zemích vedla některé pozorovatele k obavám, aby se vlády a centrální banky nepokusily ekonomiku nastartovat devalvací svých měn. V reakci na podobná znepokojení vydal tento týden prezident Světové banky Robert Zoellick prohlášení, kterým zaskočil finanční trhy a v němž světovým mocnostem navrhl zavedení modifikovaného zlatého standardu. Měny by na zlato nebyly přímo vázány, spíše by bylo vodítkem ke stanovení jejich kurzových relací.

Na tiskové konferenci v Singapuru Zoellick upřesnil, že mu skutečně nejde o návrat ke zlatému standardu. Srovnání s cenou zlata by prý politikům umožnilo odhlédnout od měnových kurzů a zaměřit se na ekonomické fundamenty.

„Nemyslím si, že by dojde k měnové válce,“ prohlásil Zoellick. „To je přehnané.“

O tom, že G20 čeká ještě hodně práce nepochybuje ani americký prezident Barack Obama, který je právě na cestě po jihovýchodní Asii. „Jedním z hlavních kroků bude zavedení dodatečných nástrojů, které podpoří vyrovnaný a udržitelný růst,“ prohlásil prezident v indonéské Jakartě.

Čím si Obama může být v Soulu v každém případě jist, je kritika politiky levných peněz. Prezident ovšem rozhodnutí FEDu brání. Svět podle jeho slov zdravou americkou ekonomiku potřebuje.

(EurActiv ve spolupráci s Reuters.)