Summit EU se dohodl na odpisu poloviny řeckého dluhu

zdroj: Rada EU.

Lídři evropské sedmadvacítky a institucí EU, kteří se včera (26. října) sjeli do Bruselu, aby projednali budoucnost eurozóny, se na poslední chvíli shodli na seškrtání poloviny řeckého dluhu. Zároveň dali zelenou zvýšení efektivity záchranného fondu eurozóny EFSF a shoda panovala i ohledně rekapitalizace evropských bank.

Bruselský summit, který se protáhl až do čtvrté hodiny ranní, dospěl hned k několika závěrům. Především lídři členských států a institucí se společně s evropskými bankami dohodli na odpisu poloviny řeckého dluhu.  

„Ještě před několika dny by takovou dohodu nikdo nečekal,“ nechala se po skončení summitu slyšet německá kancléřka Angela Merkel. Například velké evropské banky ING a BNP Paribas opakovaně trvaly na tom, že nebudou souhlasit s odpisem, který by přesáhl 40 %. 

Podle francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho si dohoda získala podporu i tzv. Trojky, tedy Evropské centrální banky (ECB), Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Řecký dluh by se tak měl do roku 2020 snížit přibližně na 120 % řeckého HDP.  

Jak informuje řecký EurActiv, včerejší dohoda znamená pro Řecko především „velkou úlevu“. Na druhou stranu vágnost závěrečného shrnutí summitu Řeky trochu mate. Není jim příliš jasné, co lídři EU měli na mysli, když uvedli, že v zemi bude zaveden přísnější monitoring. Německá kancléřka Angela Merkel na tiskové konferenci po skončení vrcholného setkání uvedla, že země bude sledována, zda plní dohodnutá pravidla. 

„České banky se bát nemusí“ 

S odpisem řeckého dluhu souvisí i další dohoda. Evropská sedmadvacítka se shodla na konkrétnějších obrysech rekapitalizace evropských bank, kdy bude navýšena jejich kapitálová přiměřenost, tedy minimální výše kapitálu, kterou si musí banka kvůli objemu a rizikovosti svého obchodování udržovat, na 9 %. 

Summit se domluvil na tom, že bankám poskytne čas do poloviny příštího roku. Zatím ale není jisté, kolik peněz bude na splnění tohoto zadání potřeba, protože navyšování dodatečného bankovního kapitálu bude probíhat v několika krocích – část prostředků získají banky od soukromých investorů, část od vlád a případně i ze záchranného fondu eurozóny EFSF. Návrh také počítá s tím, že banky, které budou muset projít rekapitalizací, omezí vyplácení odměn a bonusů manažerům. 

Aby vyhověly devítiprocentnímu požadavku Bruselu, budou muset velké evropské banky podle předběžných propočtů Evropského bankovního úřadu (EBA), který citovala agentura AP, navýšit kapitál o 106 miliard eur – řeckým bankám se nedostává kolem 30 miliard eur, španělské bankovní domy budou muset sehnat přes 26 miliard eur, italské téměř 15 miliard a francouzské 8,8 miliardy eur.  

Podle českého premiéra Petra Nečase, který se bruselského vrcholného setkání účastnil, se české banky prý bát nemusí.  

„Chci zdůraznit, že pro české banky to není problém, protože kapitálová přiměřenost se v průměru pohybuje u českých bank dokonce nad touto hranicí, někde na úrovni 13 procent,“ sdělil Nečas ČTK.  

Podle jeho názoru ani nehrozí odliv kapitálu z českých dceřiných bank do jejich matek v zahraničí.  „U nás funguje velmi efektivní metoda bankovní regulace prováděná Českou národní bankou, takže žádný odtok likvidity z českých bank do jejich zahraničních matek nehrozí,“ řekl premiér. 

Bruselský summit se včera v noci dohodl i na zvýšení efektivnosti záchranného fondu EFSF, zejména na navýšení jeho kapacity nad bilion eur – tedy čtyř- až vícenásobek současného objemu, který dosahuje 440 miliard eur. Podle všeho by se navýšení nemělo dotknout garancí členských zemí.

Jak přesně to ale bude provedeno, se zatím neví. Podle informací tisku budou podrobnosti jasné až v listopadu.  

Stanoviska: 

Podle místopředsedy Evropského parlamentu a europoslance za ČSSD (S&D) Libora Roučka jsou přijatá řešení nedostatečná a zřejmě nepovedou k trvalému řešení finanční krize.

„V návrhu (na zredukování řeckého dluhu; pozn.red.) se například vůbec nemluví o investicích do posilování růstu a zaměstnanosti, řešení daňových úniků, zavedení eurobondů nebo daně z finančních transakcí,“ nechal se slyšet Rouček. 

Jeho kolega Jan Zahradil (ODS), předseda poslanecké frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), komentoval závěry včerejšího summitu takto: „Do dluhové černé díry nateče obrovské množství soukromých i veřejných prostředků. Jiné dluhy budou jednoduše odepsány, a dluhová unie může vzniknout. Stojíme na počátku masivních fiskálních přesunů, jaké jsme ještě nikdy v historii nezažili. Je to krok, který v historii EU nemá obdoby.“