Summit EU: Evropa se musí zaměřit na hospodářský růst

Zdroj: Council of the European Union.

Vrcholní evropští politici včera na summitu zemí EU hledali rovnováhu mezi úsporami a podporou hospodářského růstu. Zatím však není úplně jasné, k jaké vizi se státníci nakonec přikloní. Britský premiér David Cameron dal podle některých zdrojů najevo nespokojenost s tím, že chystané závěry summitu dostatečně neodrážejí návrhy obsažené v dopisu 12 zemí včetně Česka.

„Evropa se nepotýká jen s dluhovou krizí, řeší i růstovou krizi a Británie se společně s dalšími 11 evropskými státy dohodla na sérii opatření, která může Evropská unie přijmout a přispět tak k hospodářskému růstu. (…) Naším cílem je, aby se dnes z těchto opatření schválilo maximum,“ uvedl po příjezdu na včerejší summit zemí Evropské unie ministerský předseda Velké Británie David Cameron.

Dopis, který Cameron společně s dalšími jedenácti evropskými státníky včetně italského premiéra Maria Montiho, nizozemského premiéra Marka Rutteho nebo českého premiéra Petra Nečase, zaslal minulý týden šéfům evropských institucí, volá po dokončení jednotného vnitřního trhu (především v sektoru služeb) a snížení regulatorní zátěže podnikům tak, aby mohly vytvářet nová pracovní místa (EurActiv 20.2.2012).

Snahou Camerona je prosadit do závěrů dvoudenního bruselského summitu co nejvíc z tohoto dopisu. Agentura Reuters v odvolání na diplomatické zdroje uvedla, že si Cameron v úvodu včerejších jednání postěžoval, že závěry výzvu 12 členských států příliš nereflektují. V tomto směru jej měli podpořit také Monti a Rutte.

Návrhy, pod kterými jsou podepsány zástupci pravicových vlád, ale v některých státech politici označili za „ultraliberální“. Představitelé Rakouska uvedli, že s obsahem dopisu nesouhlasí, protože jej připravily středopravé a liberální vlády. Premiér Werner Faymann je sociální demokrat.

Mezi podpisy pod dopisem chybí ale především dvě velká jména – výzvu nepodepsala německá kancléřka Angela Merkel ani francouzský prezident Nicolas Sarkozy.

Důvodem francouzské zdrženlivosti mohla být podle některých pozorovatelů jiná představa Paříže o podobě prorůstových opatření. Zatímco Británie cílí hlavně na snižování administrativní zátěže a podporu podnikatelů, současná francouzská vláda dává přednost daňovým a fiskálním opatřením. Ve Francii se navíc schyluje k prezidentským volbám a hlásit se k návrhům jako je liberalizace služeb by se Sarkozymu v zemi, kde liberalizace služeb figurovala jako jedno z témat, pro které voliči v roce 2005 odmítli evropskou ústavu, nemuselo vyplatit.

Němečtí diplomaté naznačili, že by se Německo k dopisu bývalo připojilo, „pokud by s ním byl jeho obsah konzultován“.

Dánsko včera nabídlo diplomatický komentář. Dopis by prý jej zřejmě podepsalo, kdyby nebylo předsednickou zemí. Podle dánských zdrojů prý navíc není nutné, aby se summit k obsahu dopisu otevřeně přihlásil. V obecné rovině s ním prý všichni souhlasí.

Stálý předseda Herman van Rompuy po včerejším jednání ale spekulace o nedostatečném začlenění požadavků dvanácti zemí do závěrů odmítl: „Ukazoval jsem Cameronovi poslední verzi závěrů a byl spokojený.“

Nečas: Podpora jednotného trhu je víc než fiskální dohoda

Český premiér Petr Nečas opatření zaměřená na podporu konkurenceschopnosti EU, prohloubení hospodářských vazeb s obchodními partnery jako jsou Spojené státy nebo Rusko a dokončení jednotného vnitřního trhu označil před začátkem summitu za důležitější, než podpis fiskální dohody, ke kterému má na summitu rovněž dojít.

„Evropská integrace je založena především na jednotném trhu a až pak na jednotné měně,“ citovala premiéra ČTK.

Premiér svými slovy zlehčil význam fiskální dohody, ke které se Česká republika jako jediná kromě Velké Británie dnes nepřipojí. Postoj vládní většiny, která argumentuje obavami z dalšího posilování pravomocí Bruselu, údajně nedostatečným důrazem na dluhové kritérium nebo výhradami k neúčasti zemí bez společné měny na summitech eurozóny, kritizuje ostře sociální demokracie a koaliční partner premiérovy ODS, Schwarzenbergova TOP 09.

Další dva a půl roku pro Van Rompuyho

Dvoudenní summit, který dnes v Bruselu končí, byl po dlouhé době první schůzkou evropských státníků, na které se neřešila dluhová krize Řecka a nezachraňovala se eurozóna.

Politici na něm mimo jiné zvolili na další 2,5 roků do čela Evropské rady Hermana Van Rompuyho, který si vysloužil jejich respekt jako schopný vyjednavač, který umí tlumit spory mezi jednotlivými státy.

„Není žádný důvod měnit prezidenta Evropské rady. Herman Van Rompuy umí tuto práci zvládat velmi dobře. On si zvolil cestu jakéhosi prvního úředníka Evropské rady a nikoli mediální star a myslím, že nalézání kompromisů v této velmi turbulentní době to pomáhá,“ řekl Nečas podle ČTK.

Van Rompuy bude po včerejšku také oficiálním předsedou eurozóny. Mandát mu vyprší na podzim roku 2014.

Summit se zapíše také do historie Srbska, jemuž státy potvrdily status kandidátské země. Srbsko tak může začít jednat o přistoupení k EU. Naopak neuzavřenou zůstává nadále otázka rozšíření Schengenu pro Rumunsko a Bulharsko. Jejich přijetí do volného prostoru bez hranic nadále blokuje Nizozemsko. O přijetí obou zemí by se mělo znovu jednat letos v září.