Stress testy? K ničemu, říkají experti

Zdroj: CreativeCommons.org

Trhy napjatě očekávají, jak dopadnou zátěžové testy unijních bank, jejichž výsledky mají být zveřejněny příští týden. Experti ovšem upozorňují, že jsou moc „měkké“. Nabízí se tak otázka, kde získají evropské finanční instituce dodatečný kapitál, který by pomohl napravit jejich problematické bilance. To hodlá řešit dnešní Rada Ecofin.

Evropské banky stále trpí nedostatkem kapitálu. Eurokomisař pro ekonomiku Olli Rehn proto dokonce navrhl, aby mohly čerpat prostředky ze 440miliardového balíku určeného na stabilizaci eurozóny (EurActiv 8.6.2010). Podle bruselských úředníků je ale tento fond vytvořen výhradně pro případnou pomoc vládám, které se ocitnou – podobně jako ta řecká – v platební neschopnosti. Nikoliv pro finanční instituce.

Na stole budou ovšem i další témata. Ministři se mezi sebou musí shodnout na novém nastavení regulace evropského bankovního sektoru a to tak, aby výsledný kompromis vyhovoval také europoslancům (kteří chtějí novým unijním orgánům dozoru dát více pravomocí; členské země si jich většinu chtějí ponechat doma). Španělské předsednictví v této otázce úspěch neslavilo, ovšem podle pozorovatelů se s nástupem Belgičanů blýská na lepší časy.

Pod tlakem

Dalším velkým tématem, o kterém se v posledních týdnech hojně diskutuje, jsou zátěžové testy bank. Týkají se celkem 91 unijních finančních institucí, tedy zhruba dvou třetin, a jejich výsledky budou známy příští čtvrtek nebo pátek (22.- 23. července).

Původně se stress testy měly zaměřit pouze na 25 největších evropských bank, ovšem poté, co se vyrojily spekulace o „zdraví“ německých regionálních Landesbanken nebo španělských „kampeliček“ cajas, se seznam testovaných institucí rozrostl skoro na čtyřnásobek.

Zveřejňování výsledků má proběhnout na konci příštího týdne, a to ve třech krocích. Nejprve Výbor evropských orgánů bankovního dohledu (Committee of European Banking Supervisors, CEBS) představí celkové výsledky testů, pak ho budou následovat jednotliví národní regulátoři s informacemi o „zdraví“ domácích bank. Třetí na řadě jsou vlády členských států, které – pokud to bude třeba – přijdou s konkrétními návrhy, jak problematickým bankám pomoci.

Nebude to za hubičku. Odhady Credit Suisse hovoří o tom, že kapitálové injekce vyjdou státní rozpočty evropských zemí na dalších 90 miliard eur. Největší díl mají spolknout německé Landesbanken: 37 miliard, následované španělskými cajas, které si vyžádají asi 12 miliard eur.

Projde jimi každá

Hodně se diskutuje o tom, jakým způsobem jsou vůbec banky testovány. Spekulace se rojí hlavně kvůli tomu, že na veřejnost pronikají pouze kusé informace o použité metodologii. Zasvěcení hovoří o tom, že testy jen stěží mohou být měkčí.

Jak to tedy je? Odhaduje se, že banky jsou testovány na situaci, kdy HDP poklesne o 3 % a kdy dojde k odpisu některých státních dluhopisů; v případě těch řeckých klesne jejich hodnota o 16 až 17 %.

Kritici ovšem upozorňují, že ani ne pětinový pokles ceny řeckých dluhopisů dobře neodráží potenciální riziko, že Řecko zbankrotuje. Což je podle finančních trhů stále poměrně reálný scénář.

„Nemůžeme prostě vyloučit, že Řecko může ještě letos zkrachovat, což se jeví jako čím dál pravděpodobnější. To by vedlo ke kompletní restrukturalizaci dluhu,“ říká například finanční analytik Kevin Newman. Jeho slova potvrzují i další experti.

„Zátěžové testy mají počítat s nejhorším možným scénářem, což tyhle testy v žádném případě nedělají,“ uvádí Andrew Lim, analytik společnosti Matrix, s tím, že z krátkodobého pohledu přijmou úspěch evropských bank trhy pozitivně, ovšem z dlouhodobého bude zřejmá „měkkost“ testů.

Experti také varují, že není možné plně dohlédnout důsledky případného krachu některého státu, protože Evropská centrální banka zatím nakupuje všechny dluhopisy včetně těch řeckých, a udržuje tak jejich cenu uměle vysoko. O poklesu hodnoty dalších aktiv způsobeném následnou panikou ani nemluvě.