Spekulace o možném odchodu Řecka z eurozóny neutichají

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Stuart Miles.

I přesto, že vrcholní představitelé EU zvěsti o možném řeckém odchodu z eurozóny oficiálně odmítají a označují je za „nesmyslné a propagandistické“, v Bruselu je případný návrat Athén k drachmě tématem číslo jedna. Nejinak tomu bylo na včerejším (14. května) zasedání ministrů financí eurozóny.

„Nepředpokládám, a to ani na jedinou vteřinu, že by Řecko opustilo eurozónu. Je to nesmysl a propaganda,“ nechal se včera slyšet Jean-Claude Juncker, lucemburský premiér a předseda Eurogroup (zasedání ministrů financí eurozóny) v jedné osobě.

„Vystoupení Řecka z eurozóny nebylo předmětem dnešních rozhovorů,“ uvedl na adresu včerejšího ministerského zasedání v Bruselu Juncker. „Absolutně nikdo, zdůrazňuji, že absolutně nikdo v tomto duchu nehovořil,“ dodal.

Spekulace o možném návratu Athén k drachmě zesílily poté, co v zemi ztroskotal již několikátý pokus o sestavení koaliční vlády (EurActiv 14.5.2012). Po volbách, které proběhly minulou neděli, se do parlamentu dostal velký počet stran s odlišnými programy a sestavení koalice se zatím jeví jako nadlidský úkol (EurActiv 7.5.2012).

Řečtí voliči totiž upřednostnili politické strany, které se otevřeně staví proti přísné politice utahování opasků, na níž se dohodla předchozí řecká vláda s mezinárodními institucemi – EU a Mezinárodním měnovým fondem (MMF) výměnou za finanční injekci proti rozmáhající se dluhové krizi v zemi. Brusel i MMF na této podmínce i nadále trvají.

„Řecká veřejnost, řečtí občané musí vědět, že jsme se dohodli na jakémsi programu a tento program je třeba implementovat,“ prohlásil Juncker.

Strany, které se staly faktickými vítězi voleb, totiž krátce po oznámení volebních výsledků vyslaly signál, že pokud se do čela země postaví ony, mezinárodní závazky Řecka vypoví.

Země by se ale tak mohla rázem ocitnout ještě ve větších problémech, než kterým čelí nyní. Podle informací řeckých úřadů totiž reálně hrozí, že Řecku v červnu dojdou finanční prostředky na základní provoz státu a bude nuceno vyhlásit bankrot.

Předseda Eurogroup Juncker proto opatrně dodal, že „v případě, že by mělo dojít k dramatickým změnám v okolnostech, nevylučujeme debatu o možném prodloužení doby, kterou má Řecko na splnění svých závazků“.

Krizové  plány

I přesto, že na oficiální úrovni se spekulace o možném odchodu Řecka z eurozóny vyvracejí, mezi běžnými úředníky v Bruselu a v dalších evropských městech se o tom hovoří jako o jedné z reálných možností. Ovšem za podmínky, pokud s tím budou Athény souhlasit, nebo se k takovému kroku rozhodnou samy.

„Nemůžeme nutit zemi, aby si ponechávala euro,“ prohlásil v německém Welt am Sonntag ministr financí Spolkové republiky Wolfgang Schäuble.

„Samozřejmě, že nechceme, aby Řecko odcházelo, to je nadmíru jasné. Na druhou stranu bychom ale byli velmi směšnou vládou, pokud bychom se nepřipravili na všechny možné scénáře,“ doplnil ministr.

O tom, že ani Evropská komise nezůstává ušetřena podobných úvah, svědčí včerejší slova její tiskové mluvčí Pii Ahrenhilde-Hansen. Přitom ještě před několika týdny se od ní novinářům na podobné dotazy dostávalo pouze mlčení.

„Přejeme si, aby Řecko zůstalo při euru a doufáme, že se tak stane… Musí ale respektovat své závazky,“ uvedla. Na otázku, zda má Komise v záloze nějaký plán, už ale neodpověděla.

„Vyvstává tu skutečně mnoho otázek a řada z nich zůstává stále otevřená. Většinu z nich bude muset zodpovědět Řecko a na nás bude, abychom respektovali probíhající politický proces,“ uvedla. „Je ale jasné, že budoucnost Řecka je v eurozóně. A my na tom pracujeme,“ ujistila.

Respekt k pravidlům

Scénář, v němž Řecko v brzké době eurozónu skutečně opustí, se naopak jako velmi reálný jeví nositeli Nobelovy ceny za ekonomii Paulu Krugmanovi. Podle něj se tak stane již v červnu a krátce poté bude následovat i definitivní konec společné měny. Krugman to napsal ve svém pravidelném blogu v internetových The New York Times.

Jiní ekonomové se shodují na tom, že odchod Řeků z eurozóny by pro celou EU představoval katastrofu. „Jestliže se Řecko vystoupení z eurozóny jen přiblíží, EU bude v takovém případě potřebovat ještě posílit své záchranné fondy a připravit se na krizová opatření,“ tvrdí například Charles Grant, ředitel londýnského think-tanku Centre for European Reform.

Chaos, který způsobí předčasné volby, jež se v Řecku můžou konat již za měsíc, se totiž mohou citelně podepsat na stavu ekonomik Španělska a Itálie a vůbec na celé eurozóně, předpovídají ekonomové. Trhy to v žádném případě nenechá klidnými, dodávají.

„Pro Řecko bude jeho vystoupení z eurozóny představovat katastrofu, která bude mít nedozírné dopady i na zbytek eurozóny,“ prohlásil včera belgický ministr zahraničí Didier Reynards.

Předseda Evropské komise José Manuel Barroso o víkendu vůbec poprvé připustil, že pokud by Athény nedostály svým závazkům, bylo by pro ně nejlepší, kdyby euro opravdu opustily.

„Podívejte, pokud člen nějakého seskupení, a nemluvím o žádné konkrétní zemi, nerespektuje pravidla, je lepší, aby z něho vystoupil. A to platí pro jakoukoliv organizaci, instituci nebo projekt,“ řekl Barroso.

Německá kancléřka Angela Merkel je zase přesvědčená, že Řecko musí v eurozóně setrvat. Uvedla také, že lídři EU by měli udělat vše pro to, aby zadlužené zemi pomohli k opětovnému hospodářskému růstu.

(EurActiv/Reuters).