Španělsko žádá o pomoc, dostane zřejmě 100 miliard eur

Mariano Rajoy, premiér Španělska; zdroj: Rada EU.

Španělsko, čtvrtá největší unijní ekonomika, bude pravděpodobně čtvrtým státem, který půjde ve stopách Řecka, Irska a Portugalska a obdrží finanční pomoc z evropských záchranných mechanismů. Finanční injekce, jejíž výše by se měla pohybovat kolem 100 miliard eur, poputuje do bankovního sektoru, který se stále nevzpamatoval z dopadů krize na tamním trhu s realitami.

I přesto, že řada ekonomů i politiků uvažovala o Španělsku jako o dalším horkém kandidátovi na finanční pomoc z unijních záchranných mechanismů (ESFS a ESM) již dlouhou dobu, španělská vláda se vytrvale bránila a věřila, že svou ekonomiku zvládne zachránit sama. Naděje, že se to podaří, ale vzala za své o tomto víkendu. Po dvouapůlhodinové telefonní konferenci s ministry financí eurozóny španělský ministr hospodářství Luis de Giudos oznámil, že Madrid o pomoc skutečně požádá. 

„Španělská vláda má v úmyslu požádat o evropskou finanční pomoc na rekapitalizaci svých bank. Tato pomoc je nutná,“ uvedl ministr na tiskové konferenci. Kdy se tak oficiálně stane, ale neprozradil. 

Španělsko tak bude následovat příkladu Řecka, Irska a Portugalska, které si o pomoc řekly již v minulosti (Řekové dokonce dvakrát). Balík, který do této trojice zemí poputuje, dosáhne přibližně 400 miliard eur. 

Pomoc půjde na banky

Pomoc pro Španělsko bude ale přece jen trochu jiná. Výhodná půjčka, která by se měla pohybovat kolem 100 miliard eur (2,35 bilionu korun), bude totiž určena na záchranu nejslabšího místa španělské ekonomiky, kterou je bankovní sektor. O tom, která banka na záchranný balíček dosáhne, rozhodne audit, jehož výsledky by měly být známy ještě v červnu. Agentura Reuters uvádí, že 21. června.

Mezinárodní věřitelé, tedy EU a Mezinárodní měnový fond (MMF), tak nebudou po španělské vládě vyžadovat drakonické úspory, jako tomu bylo třeba v případě Řecka. Navíc MMF se nebude na pomoci přímo finančně podílet, ale bude mít pouze konzultační roli. Média zdůrazňují, že se tak stalo na přání Madridu, který usiloval o to, aby úloha MMF byla v půjčce co nejmenší.

Je to docela realistické 

Španělskou neoficiální žádost o finanční pomoc uvítaly například Spojené státy, které v poslední době vývoj v eurozóně značně zneklidňoval (EurActiv 22.5.2012). „Jedná se o důležité opatření, které uzdraví španělskou ekonomiku, a také o konkrétní kroky na cestě k finanční unii, která přispěje k větší odolnosti eurozóny,“ nechal se slyšet americký ministr financí Timothy Geithner

O správnosti španělského rozhodnutí jsou přesvědčeni i někteří analytici. „Částka 100 miliard eur je povzbuzující a docela realistická, je to pokus vyřešit problém,“ komentoval situaci Edmund Shing z britské bankovní skupiny Barclays. „Na druhou stranu stále nevíme, odkud budou peníze pocházet, což je zásadní. Do té doby, než bude známa tato informace, trhy na to budou pohlížet s jistými obavami,“ dodal. 

Vláda premiéra Mariana Rajoye se finanční sektor pokusila sama zachránit již několikrát, když do něj od pádu španělského realitního trhu v roce 2008 nalila podle údajů ČTK již 18 miliard eur (zhruba 4,6 bilionu korun) a převzala pět bank. MMF odhaduje, že na sanaci španělských bank bude potřeba 40 miliard eur, jiné odhady hovoří o 50-60 miliardách.

Španělská ekonomika se navíc potýká již s druhou hospodářskou recesí za poslední tři roky a trápí ji i v EU rekordní nezaměstnanost. Ta dosahuje 24,3 % (unijní průměr je 10,3 %).

(EurActiv/Reuters).