Španělsko a Kypr žádají o pomoc ze záchranných fondů

Vasos Siarlis, kyperský ministr financí (uprostřed), Jean-Claude Juncker, předseda Eurogroup; zdroj: The Council of the European Union.

Kypr, který se má za několik dní ujmout předsednictví v Radě EU, včera jako pátá země eurozóny požádal o pomoc z evropských záchranných fondů. Země se obrátila na EU jen několik hodin poté, co o pomoc pro své banky oficiálně požádalo Španělsko.

Kypr se včera zařadil po bok Řecka, Irska, Portugalska a Španělska a stal se pátou zemí, kterou fiskální a dluhová krize v eurozóně donutila obrátit se na evropské záchranné fondy.

O pomoc pro své zadlužené banky ve výši 100 miliard eur včera požádalo formálně Evropskou unii také Španělsko. Španělská vláda si od záchranného programu slibuje, že dojde ke zmírnění tlaků na cenu, za kterou si půjčuje na trhu. Podmínky pomoci jsou ale zatím nejasné a investoři proto zůstávají ve střehu. Úrokové sazby na desetiletých vládních dluhopisech překročily minulý týden hranici 7 % a trhy se obávají, že pomoc pro banky je pouze předehrou k druhému dějství, kdy bude nuceno požádat o záchranu celé Španělsko.

Ratingová agentura Moody’s včera pozdě večer srazila o jeden až čtyři stupně rating u 28 z 33 španělských bank. Snížení ratingu předcházel před několika týdny pokles úvěrového hodnocení celé země. Podle Moody’s se Španělsko nachází jen nepatrně nad úrovní „junk“.

Kypru zbývají pouhé čtyři dny na to, aby splnil požadavek evropských orgánů dohledu a zajistil rekapitalizaci Kyperské lidové banky (Laiki Bank) ve výši 1,8 miliard euro (částka odpovídá zhruba 10 % HDP této malé země). Laiki Bank je druhou největší kyperskou bankou a její finanční situaci vážně zasáhly odpisy řeckého dluhu.

Podle ministra financí Vasose Siarlise bude peníze potřebovat i sama kyperská vláda. O celkovém objemu půjčky se prý rozhodne v nejbližších týdnech.

„Bude to tolik, kolik bude potřeba na rekapitalizaci a splnění fiskálních požadavků,“ řekl agentuře Reuters.

Zatímco kyperská státní pokladna vysychá a termín pro zajištění rekapitalizace druhé největší banky se nezadržitelně blíží, ratingová agentura Fitch snížila zemi hodnocení na úroveň BB+. Kypr si není schopen půjčovat na kapitálových trzích a výnosy z jeho dluhopisů dosahují na sekundárním trhu dvouciferných hodnot.

Příliš velká expozice

Na zemi, která je na počet obyvatel zhruba stejně velká jako Praha, má Kypr neúměrně velký finanční sektor, který navíc trpí výraznou expozicí vůči Řecku.

V této obtížné situaci se Kypr 1. července ujme předsednictví v Radě EU. Předsednictví bude čelit i ale i dalším „vnitřním“ výzvám. Země má totiž napjaté vztahy se sousedním Tureckem – zemí, která je oficiálním kandidátem na vstup do Evropské unie. Ankara Kyperskou republiku oficiálně neuznává a od roku 1974 okupuje severní část ostrova.

Kypr vloni získal pomoc v objemu 2,5 miliardy eur od ruského státu a další prostředky shání, kde se dá – od Moskvy až po Peking. Půjčky od těchto zemí s sebou totiž nenesou tak přísné podmínky jako pomoc z evropských záchranných fondů.

Předseda Eurogroup, lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, uvedl, že o podmínkách půjčky bude muset Kypr jednat s Evropskou unií a Evropskou centrální bankou.

„Bude se jednat také o opatřeních, která budou řešit hlavní výzvy, jež před kyperskou ekonomikou stojí, a to především v oblasti finančního sektoru. Očekávám, že Kypr přistoupí k požadovaným politickým krokům s velkým nasazením,“ řekl Juncker.

(EurActiv/Reuters)