Sociální nepokoje zachvátily Evropu zasaženou celosvětovou recesí

Pravděpodobnost výskytu sociálních nepokojů v Evropě se zvyšuje s tím, jak celosvětová krize dále ničí průmysl a zvyšuje nezaměstnanost napříč kontinentem. Francie včera zažila první masovou demonstraci za několik posledních měsíců.

Souvislosti:

Od počátku hospodářské krize, která začala minulý rok, došlo v EU tento týden k největšímu propouštění přepočteno na jeden den. Ekonomičtí experti se shodují na tom, že masivní propouštění bude v Evropě pokračovat i v roce 2009.

Podle Mezinárodní organizace práce (ILO) globální ekonomická krize připraví o pracovní místa 18 až 30 miliónů lidí, a pokud se situace dále zhorší, téměř 50 miliónů zaměstnanců přijde v roce 2009 o práci.
Během posledních týdnů se sociální nepokoje objevily jak v západní Evropě (na Islandu), tak v Evropě východní (v Bulharsku, Řecku, Lotyšsku a Litvě). Všeobecná stávka, která dnes propukla ve Francii, je prvním takovým případem ve velké evropské zemi.

Témata:

Jedna z evropských „velmocí” čelí v roce 2009 první velké zkoušce – Francie je ochromena generální stávkou proti hospodářským reformám, které navrhl prezident Nicolas Sarkozy.

Stávky se zúčastní osm největších odborů v zemi. Protest podporuje většina francouzských voličů. Podle průzkumu agentury CSA téměř 70 procent dotázaných s protesty sympatizuje.

Ronald Janssen, ekonom Evropské konfederace odborových svazů (ETUC), řekl portálu EurActiv, že sociální nepokoje se v celé Evropě „zintenzivní” a je pravděpodobné, že mohou zároveň s eskalací ekonomické krize přerůst v „explozi”, protože „lidé budou dále přicházet o práci, bude se zvyšovat nezaměstnanost a zaměstnavatelé se budou snažit rušit mnohé sociální výhody – jednoduše řeknou: „pokud chceš mít svou práci, budeš muset akceptovat snížení platu nebo zaměstnaneckých výhod.”

Jak Island, tak celá Evropa?

Islandský premiér Geir Haarde se tento týden stal prvním evropským lídrem, který v důsledku ekonomické krize přišel o svoji práci. Pád Haardeho vlády urychlily týdny trvající ostré protesty v Rejkjavíku, během kterých byly před parlamentem dokonce páleny podobizny premiéra. Předtím, než byl Haarde zbaven funkce, vyslovil obavy, že by hospodářská krize mohla vést ke krizi politické.

Ve skutečnosti však Island může být ukazatelem, co se stane v letošním neklidném roce. Marko Papic, geopolitický analytik firmy Stratfor, říká, že „v tomto smyslu je Island jakýmsi barometrem, podle kterého poznáme, co může zasáhnout zbytek Evropy.”

A skutečně, po bouřlivých nepokojích v Řecku minulý rok i začátkem tohoto roku nepokoje pokračovaly. S tím jak sílily sociální nepokoje, konaly se protivládní protesty v Bulharsku, Lotyšsku a Litvě. Dominique Strauss-Kahn, prezident Mezinárodního měnového fondu, upozornil koncem roku 2008, že v důsledku krize se sociální nepokoje mohou objevit v mnoha zemích včetně rozvinutých ekonomik.

Papic navíc zdůrazňuje, že „se v letošním roce v řadě evropských zemí uskuteční volby: na Slovensku, v Litvě, Bulharsku, na Ukrajině a samozřejmě v Německu. Tyto země budou muset vést své volební kampaně v období hospodářského poklesu, a proto zde budou jakékoli sociální nepokoje středem pozornosti a budou narůstat“.

Sociální Evropa: Trhá se ve švech?

Podle nejhoršího možného scénáře, jak říká ekonom organizace ETUC Janssen, může dojít k „explozi veřejných nepokojů“ a fakticky tedy ke zhroucení stávajícího evropského sociálního modelu.

„Je zde aféra, která začíná přitahovat pozornost: vlády se nyní pokouší zachránit banky tím, že do nich pumpují kapitál, a pomoci firmám tak, že jim poskytují úvěrové záruky, což se následně projeví ve vyšších deficitech veřejných rozpočtů,“ říká Janssen.

To podle něj dále povede k tlaku, který bude vyvíjet Evropská komise, OECD a ekonomové obecně. „Z pohledu veřejných financí nejde o udržitelný stav, proto je nutné snížit sociální zabezpečení, což zasadí úder sociální Evropě,“ říká ekonom organizace ETUC.

Janssen prohlašuje, že si lidé uvědomí, že ve skutečnosti platí účty za excesy bank a za systémy bonusového ohodnocení manažerů velkých společností.

Výsledkem kombinace dopadů masové nezaměstnanosti, hroutícího se systému sociálního zabezpečení a rostoucích sociálních nepokojů může být „celkové zhroucení systému“. „Obávám se, že může dojít k tomu, že evropský sociální model přestane fungovat,“ usoudil Janssen.