Nižší úroková míra ECB euro ani ekonomiku ČR tak neovlivní, míní odborníci

Mario Draghi, zdroj: ECB.

Evropská centrální banka (ECB) minulý týden snížila základní úrokovou sazbu na 0,25 procenta, což je nové minimum. ECB svým krokem mírně překvapila celý trh, protože změna sazby se očekávala v prosinci, kdy má vyjít zpráva o dalším vývoji hospodářské situace a inflace. Oslovení odborníci se ale domnívají, že samotné snížení sazby nebude mít větší dopad na eurozónu a nepřispěje ani k většímu oslabení eura a ekonomickému oživení.

Evropská centrální banka snížila základní úrokovou sazbu z 0,5 na 0,25 procenta. K tomuto kroku se ECB v čele s Mariem Draghim překvapivě rozhodla již minulý týden ve čtvrtek (7. listopadu). Původně se očekávalo, že ke změně sazby dojde nejdříve v prosinci, protože v té době již bude vydána prognóza na další období.

Na tiskové konferenci konané minulý týden Draghi potvrdil, že na podobné či nižší úrovni úrokové sazby nějakou dobu zůstanou. Šéf ECB hovořil také o tom, že současné jednání nesleduje politické cíle, ale snaží se o prorůstová opatření.

„Naše monetární politika a náš postoj se budou nadále přizpůsobovat situaci, tak dlouho, jak to bude nutné,“ dodal na tiskové konferenci po snížení sazby.

Logická reakce

„Krok ECB byl pro nás stejně jako pro celý trh překvapivý, nicméně z našeho pohledu žádoucí,“ shrnuje názor Skupiny Unicredit analytik Patrik Rožumberský. Pro EurActiv za celou Skupinu Unicredit uvedl, že snížením sazeb ECB reagovala na nečekaně silný pokles inflace v eurozóně, který by mohl být začátkem delšího období s velmi nízkým cenovým růstem.

Jiří Čáslavka, který působí v analytickém centru Glopolis, uvedl, že úrokové sazby v Evropě jsou v současné době téměř na nule, tedy nejníže od zavedení eura, což ECB nedává příliš manévrovacího prostoru do budoucna.

„Rozhodnutí ECB o snížení úrokových sazeb je ale logickou reakcí na hrozbu deflace a silnějšího eura,“ řekl analytik redakci.

Jak EurActivu sdělil ekonom Komerční banky Jiří Škop, ECB snížila klíčovou sazbu kvůli inflaci, stejně jako to v České republice udělala Česká národní banka.

Inflace v eurozóně momentálně dosahuje 0,7 procent. Cílová úroveň ECB je ale nastavena těsně pod dvěma procenty. Draghi, prezident ECB, upozorňoval, že Evropa pravděpodobně zažije delší období nižší inflace a následný postupný nárůst někam pod dvě procenta.

Bude tento krok fungovat?

„Dle našich kolegů ze Société Générale (SG) je ovšem listopadové snížení sazeb nedostatečné na to, aby euro výrazněji oslabilo a inflace se zvedla,“ okomentoval Škop současnou situaci.

Ekonom KB také uvedl, že podle kolegů ze SG by mělo přijít další uvolnění měnové politiky někdy na začátku příštího roku. Čáslavka se shoduje s Jiřím Škopem v tom, že pouhé snížení sazeb nebude stačit.

„Snižování sazeb vyhovuje spíše jižním zemím, těm však tento krok sám o sobě bez pokračování strukturálních reforem ekonomické oživení nepřinese,“ řekl redakci a připomněl, že italský ministr financí k tomuto kroku ECB v minulosti vyzýval.

Podobně jako Čáslavka a Škop vidí situaci i Skupina UniCredit. Ve svém shrnutí pro EurActiv to jasně uvedl Patrik Rožumberský. „Ačkoli přímý ekonomický dopad snížení sazeb na eurozónu bude spíše marginální, ECB jím dává jasný signál, že se nadále staví proti zpřísňování měnových podmínek ve finančním sektoru. Krok ECB tak především přináší větší úlevu pro subjekty finančního trhu,“ dodal.

Dopad na českou ekonomiku

Co se týče české ekonomiky a dopadu kroků ECB, podle Jiřího Škopa jsou důsledky pro Českou republiku minimální. „Dopady na českou ekonomiku jsou jen velmi malé skrze slabší euro vůči ostatním měnám,“ řekl. Škop také prohlásil, že eurozóna potřebuje výraznější měnový stimul.

Velmi podobně se vyjádřil i analytik Rožumberský. „Domnívám se, že česká ekonomika dopad kroku ECB téměř nepocítí. Nebýt intervencí ČNB na oslabení koruny, zřejmě by po snížení sazeb ECB naopak došlo vůči euru k jejímu posílení,“ uvedl.

Analytik z UniCredit Bank také dodal, že velmi uvolněná měnová politika ECB může podnítit inflační tlaky, které by mohly v delším horizontu podpořit efekty oslabené koruny na zvýšení tuzemské inflace prostřednictvím vyšších dovozních cen.