Slovensko má výhrady k plánované dani z finančních transakcí

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Stuart Miles.

Posílená spolupráce 11 zemí eurozóny v oblasti daně z finančních transakcí byla sice již schválena, poslední dobou se ale na cestě k jejímu zavedení objevují překážky. Slovensko, které se posílené spolupráce účastní, se nyní bude snažit do návrhu prosadit výjimky. Své výhrady nedávno vyslovil i jiný participující stát – Itálie. Další země, jako je Česká republika nebo Velká Británie, pak proti dani hodlají bojovat zvnějšku.

Daň z finančních transakcí (Financial Transaction Tax – FTT) měla původně fungovat v celé EU, některé země byly ale proti. Část eurozóny se proto rozhodla zavést novou daň samostatně v rámci režimu posílené spolupráce (EurActiv 11.10.2012).

Jedenáct zemí (Belgie, Estonsko, Francie, Itálie, Německo, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko) proto v současnosti jedná o návrhu, který jim v únoru předložila Evropská komise. Na podobě FTT se musí shodnout jednomyslně, ukazuje se ale, že to možná nebude jednoduché.

Původní návrh předpokládá, že do danění ve výši 0,1 % u obchodování s dluhopisy a akciemi a 0,01 % u derivátů, budou zahrnuty veškeré finanční transakce, při nichž bude alespoň jeden z účastníků sídlit v některé z jedenácti zemí.

Itálie ale minulý měsíc uvedla, že nesouhlasí s tím, aby byly do danění zahrnuty transakce se státními dluhopisy (EurActiv 23.4.2013). Podle Komise by se však jejich vyjmutím výrazně snížil očekávaný výnos FTT.

K Itálii se nyní připojuje i Slovensko. Slovenské ministerstvo financí bude totiž usilovat o to, aby z danění byly vyňaty nejen státní dluhopisy, ale také penzijní systémy a některé nefinanční společnosti. Tyto tři oblasti byly označeny za klíčové, rezort chce ale diskutovat i o vyjmutí hypotečních záložních listů a podniků kolektivního investování do převoditelných cenných papírů.

„Některé instituce, jako jsou Slovenské elektrárny a Slovenský plynárenský průmysl, by potenciálně mohly spadnout do působnosti této daně, a to hlavně co se týče jejich transakcí na trzích souvisejících s obchodováním s komoditami,“ upozornil v této souvislosti státní tajemník Ministerstva financí Slovenské republiky Vazil Hudák.

Slovensko dále požádá Komisi o prodloužení termínu na přípravu příslušné směrnice a její implementaci. „Představa Evropské komise byla taková, že návrh by se měl schválit na národní úrovni do konce září tohoto roku, a daň by tak měla platit už od roku 2014,“ uvedl Hudák. Dodal ale, že tyto termíny v současnosti nepovažuje za reálné právě i kvůli probíhajícím jednáním o přesné podobě FTT.

Kritika nové daně

Proti zavedení daně z finančních transakcí se na Slovensku množí kritika z více stran. Ostře ji odmítá například Slovenská bankovní asociace (SBA), považuje ji totiž za příliš riskantní vzhledem k tomu, že negativa nové daně podle ní převýší nad pozitivy.

Ministerstvo financí Slovenské republiky odhaduje zisk daně zhruba od 29 do 46 miliónů eur. Asociace ale v důsledku FTT očekává snížení HDP a také útlum transakcí podléhajících dani, respektive jejich přesun mimo území Slovenska. Nová daň podle SBA může vést také ke zdražování bankovních služeb.

Česká republika mezitím projednává své stanovisko k FTT. Premiér Petr Nečas daň nedávno kritizoval, obává se totiž, že zasáhne i země, které se jí neúčastní (EurActiv 5.4.2013). Premiér proto ohlásil, že v této souvislosti zvažuje i žalobu u Soudního dvora EU. Příslušné kroky na půdě Soudního dvora nicméně již zahájil další odpůrce daně, Velká Británie (EurActiv 23.4.2013).

Výbor pro evropské záležitosti dolní komory Parlamentu České republiky se stanoviskem české vlády zabýval minulý týden. Stojí v něm, že vláda je skutečně rozhodnuta žalovat FTT u Soudního dvora EU, ale jen za určitých podmínek. „Žaloba bude Českou republikou podána, pokud ji podají i jiné členské státy. Pokud podá žalobu pouze jeden jiný členský stát, podpoří ho ČR ve formě intervence,“ uvádí vláda ve stanovisku, které sněmovní výbor podpořil. Osud daně z finančních transakcí tak zůstává nejistý.