Plánované škrty v dlouhodobém rozpočtu rozdělují členské země

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Salvatore Vuono

Před rozpočtovým summitem, který se bude konat na konci listopadu, budou muset členské státy EU sladit svůj postoj pro vyjednávání s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem i s ostatními evropskými institucemi. Kyperské předsednictví v Radě EU aktuálně přišlo s návrhem na škrty ve výši 50 miliard eur.

Kyperské předsednictví v Radě EU přišlo včera (29. října) s návrhem na snížení víceletého finančního rámce pro léta 2014–2020 nejméně o 50 miliard eur. Tento týden by o tomto plánu měly diskutovat vlády jednotlivých členských zemí, společný vyjednávací text by měl vzniknout příští týden na zasedání ministrů financí v Bruselu.

Tato pozice pak bude základem pro vyjednávání národních vlád s předsedou Evropské rady Hermanem Van Rompuyem před mimořádným summitem, který se bude na konci listopadu věnovat právě dlouhodobému unijnímu rozpočtu (EurActiv 31.8.2012).

S návrhem na podobu sedmiletého unijního rozpočtu přišla Evropská komise v červnu loňského roku (EurActiv 30.6.2011). Počítá s navýšením na 1.025 miliard eur, což je o 4,8 % více než v nynějším sedmiletém rozpočtu a zároveň více, než by odpovídalo pouhému navýšení o inflaci (ta se za posledních deset let držela v průměru na 2 %).  

Škrty ve výši 50 miliard eur podle zasvěcených pozorovatelů těžko uspokojí země, jakou jsou Velká Británie, Německo nebo Francie, které požadují snížení unijních výdajů. Pokud ke zmrazení výdajů nedojde, hrozí Británie dokonce vetem dlouhodobého rozpočtu. 

Země přitom poukazují na úspory, které musí samy najít ve svých národních rozpočtech. K této skupině se na začátku roku připojila i Česká republika (EurActiv 20.1.2012).

Někteří zastánci úspor vyzvali Evropskou komisi ke škrtům ve výši 100 až 200 miliard eur. Šetření by se mělo dotknout všech oblastí, na které EU vynakládá peníze. Patří mezi ně i zemědělství, investice do infrastruktury nebo výzkumu a vývoje.

Jednotlivé země však mají rozdílné priority. Francie tradičně žádá zachování vysokého rozpočtu pro zemědělskou politiku. Británie nebo Švédsko pak zase brání výdaje na výzkum a vývoj. Ty podle nich patří k prorůstovým opatřením.

Celkově se nová vyjednávací pozice pravděpodobně nebude líbit Polsku a dalším státům střední Evropy, které jsou největšími příjemci financí z evropských fondů. Tyto země jakékoliv snížení oproti původnímu návrhu Komise odmítají. Evropské peníze jsou podle nich důležité pro nastartování ekonomického růstu. Podle návrhu kyperského předsednictví by se přitom výdaje evropských kohezní politiky mohly snížit ze 495 na 472 miliard eur.

Dlouhodobý unijní rozpočet by se neměl snižovat ani podle mínění Evropského parlamentu, který své pozice pro vyjednávání se členskými státy sladil minulý týden (EurActiv 24.10.2012).

Evropská komise dnes ráno oznámila, že s návrhem kyperského předsednictví nesouhlasí. „Evropská komise stále trvá na svém návrhu, který zajišťuje potřebnou rovnováhu v době krize, ať už jde o samotnou částku nebo rovnováhu mezi jednotlivými politikami,“ uvedla ve svém prohlášení.