Schůzka G20 nepřinesla žádné konkrétní výstupy

Ministři financí zemí G20 připravovali o víkendu ve Velké Británii půdu pro setkání této skupiny států na nejvyšší úrovni, které se uskuteční na začátku dubna. Předběžně se dohodli na navýšení prostředků pro Mezinárodní měnový fond a na zpřísnění některých regulačních opatření. Detaily plánu na oživení světového hospodářství zůstávají nejasné.

Po víkendových jednáních ve Velké Británii se světová veřejnost nedočkala od ministrů financí G20 (zastupují země, které produkují 80% světového HDP) žádného vodítka, které by naznačovalo, jakým směrem se budou ubírat opatření na pomoc skomírající globální ekonomice. Stále například není jasné, jak G20 překoná známý rozpor mezi oběma břehy Atlantiku: zatímco Američané (podporováni například Brity) preferují velkou roli fiskálních stimulů, Evropané (hlavně Němci) jsou k tomuto řešení skeptičtí a dávají přednost opatřením monetární politiky spojeným s přísnou regulací. Je však třeba dodat, že americký prezident Barack Obama minulý týden striktně odmítl, že by při jednáních G20 Amerika a Evropa stály proti sobě.

Například americký ministr financí Tim Geithner na víkendovém setkání mluvil o tom, že v současnosti jsme svědky změn, které „svou rychlostí a rozsahem nemají v moderní době obdoby“. Podle vyjádření Alistaira Darlinga – jeho britského kolegy – se musíme připravit na „velký krok vpřed“ v boji proti globální krizi. Ani on ani další ministři financí se však nedostali dál než k obecným proklamacím (např. podle Miroslava Kalouska proběhla na setkání „docela zásadní diskuse“), které obsahuje i závěrečné komuniké z celé schůzky. V tom se můžeme dočíst, že světoví lídři jsou „připraveni zapojit veškeré úsilí, které je nutné k obnově růstu“, nebo že všechny důležité finanční instituce musejí podléhat „odpovídající regulaci a dohledu“.

I přes nekonkrétní oficiální prohlášení, se veřejnost mohla některé informace dozvědět z kuloárních jednání a prohlášení některých diplomatů. V závěrečném komuniké se píše o pomoci rozvíjejícím se ekonomikám a o „mobilizaci“ zdrojů mezinárodních měnových institucí. Údajně se jedná o navýšení základního jmění Mezinárodního měnového fondu ze současných 250 miliard dolarů na nejméně dvojnásobek (Spojené státy požadují dokonce přidání 500 miliard dolarů). Pokud by k takovému kroku nedošlo, hrozilo by rychlé „vysychání“ fondů MMF, který jen v poslední době utratil na půjčkách okolo 50 miliard dolarů (např. v Maďarsku, Ukrajině nebo na Islandu).

Z deseti rozvíjejících se ekonomik zastoupených v G20 nejvíce tlačí na navýšení objemu mezinárodních půjček státy tzv. skupiny BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína), které dokonce za tímto účelem vydaly speciální tiskovou zprávu. BRIC na mezinárodních setkáních mluví čím dál jednotnějším a výraznějším hlasem.

Další téma, které na víkendovém setkání dostalo velký prostor bylo řešení otázky špatných aktiv zůstávajících v bilancích bank po celém světě. Spojené státy mají detailní plán týkající se tzv. „toxických“ aktiv představit tento týden. Konkrétnější představy Washingtonu o regulaci finančního trhu se dozvíme pravděpodobně do konce měsíce.

Setkání G20 na vrcholné úrovni se uskuteční 2. dubna v Londýně.