Rusnokova vláda se k regulaci mezibankovních poplatků staví rezervovaně

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: worradmu.

Vláda premiéra v demisi Jiřího Rusnoka považuje tzv. mnohostranné mezibankovní poplatky, které si mezi sebou účtují při každé platební transakci debetní či kreditní kartou banky, za legitimní, k jejich regulaci se však staví rezervovaně. Obává se totiž předem neodhadnutelných dopadů na celý systém karetního placení.

„Česká republika se k návrhu (Evropské komise; pozn. red.) na regulaci mezibankovních poplatků staví velmi rezervovaně,“ sdělil EurActivu tiskový mluvčí rezortu financí Ondřej Šrámek. Kabinet premiéra Jiřího Rusnoka, který vládne v demisi, má podle jeho slov za to, že oblast karetního placení by měla podléhat spíš samoregulaci. 

„Není důvod, proč by se v této oblasti nemohly uplatnit standardní tržní mechanismy,“ uvedl Šrámek. 

Mnohostranné mezibankovní poplatky představují procentuální, případně paušální, poplatek při transakci platební kartou, která je hrazena bankou obchodníka bance držitele karty, tedy zákazníka. Poplatky mají sloužit k tomu, že všichni účastníci poměrně složitého systému placení kartou se podílejí na nákladech spojených s transakcí a také sdílí veškerá rizika. 

Výše poplatků, kterou společně stanovují vydavatelé platebních karet a banky, se v jednotlivých zemích liší – pohybuje se od 0,6 do 1,2 % z platby. Česká republika patří k zemím, kde je tento poplatek nejvyšší – vyšší je už pouze v Polsku či třeba na Kypru. 

Evropská komise se i z tohoto důvodu rozhodla zasáhnout a v červenci letošního roku oznámila dlouho zamýšlenou regulaci. V nařízení o mezibankovních poplatcích, které je spolu se směrnicí o platebních službách na vnitřním trhu EU součástí širšího legislativního balíčku, chce totiž zavést pro tyto poplatky stropy. Nejdříve mají platit pro debetní a kreditní karty v případě přeshraničních plateb a po uplynutí přechodného období 22 měsíců se budou vztahovat i na transakce domácí.  

Limity jsou stanoveny ve výši 0,2 % hodnoty transakce debetní kartou a 0,3 % pro transakce kartou kreditní. Podle Komise mají snížit náklady obchodníkům, kteří tento pokles posléze promítnou do spotřebitelských cen (více EurActiv 29.7.2013).  

Narušení rovnováhy?

I přesto, že česká vláda považuje mezibankovní poplatky za legitimní nástroj, jak vyrovnat rozdílné náklady a rizika, která při placení kartou bankám vznikají, o automaticky nižších nákladech pro obchodníky a nižších konečných spotřebitelských cenách v důsledku regulace poplatků pochybuje. 

Regulace by navíc mohla podle Rusnokova kabinetu narušit celý systém karetních plateb, protože její dopady jsou jen velmi těžko odhadnutelné. „Základem karetních plateb je totiž poměrně složitý komplex vztahů mezi zúčastněnými subjekty, přičemž nepromyšlené regulatorní zásahy do některých prvků by mohly vést k narušení rovnováhy celého systému,“ vysvětlil redakci Šrámek. 

Postoj vlády Jiřího Rusnoka se tak prakticky nemění od stanoviska bývalého koaličního kabinetu premiéra Petra Nečase. I to bylo v souvislosti s plánovanou regulací ze strany Komise zdrženlivé.

„Stanovit optimální výši mezibankovních poplatků regulatorním zásahem pro každý jednotlivý trh platebních služeb, respektive členský stát, nepovažujeme za prakticky realizovatelné,“ řekl tehdy redakci zástupce ministerstva financí.