Rozpočtový summit EU končí nezdarem, lídři se nedohodli

zdroj: Evropská rada.

Vrcholný summit Evropské rady, jehož jediným tématem byl příští víceletý finanční rámec pro období 2014-2020, skončil krachem a lídři se vrací domů s prázdnou. Jednání budou pokračovat na dalším summitu, jehož datum se zatím ladí.

Původně se počítalo s tím, že se summit EU, který od včerejšího dne (22. listopadu) probíhal v Bruselu, protáhne až do neděle, ale nakonec končí již dnes. A to nezdarem. 

Unijním lídrům se totiž nepodařilo domluvit základní parametry pro podobu víceleté finanční perspektivy pro období 2014-2020. 

Situaci se na poslední chvíli pokusil zachránit stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy, který nechal mezi představiteli jednotlivých členských zemí kolovat návrh. Lídrům se ale nelíbil.  

K sedmiletému rozpočtu EU se bude proto konat summit nový, nejpravděpodobněji v lednu příštího roku. 

Větší škrty, více na kohezi

Původní návrh Evropské komise z června loňského roku počítal s rozpočtem ve výši 1.025 miliard eur, což by mělo být o 4,8 % více než v současném sedmiletém období (EurActiv 30.6.2011). Van Rompuy ještě  na začátku listopadu představil nový návrh, podle kterého by příští finanční rámec dosahoval o 75 miliard méně. U lídrů unijních států ale narazil.

Po předběžném jednání s představiteli zemí evropské sedmadvacítky proto připravil návrh nový. V něm sice zůstala celková výše sumy zachována, úprav ale doznaly jednotlivé kapitoly.  

Společná zemědělská politika měla získat o 8 miliard eur navíc a kohezní politika dokonce o 10 miliard. Na druhé straně mělo být odebráno 13 miliard eur z části rozpočtu, která se zaměřuje na podporu konkurenceschopnosti. Další škrty zasáhly vnější politiku nebo oblasti spravedlnosti a bezpečnosti (více v jiném dnešním článku EurActivu). 

Proti návrhu Van Rompuye se ale postavily především čistí plátci do unijního rozpočtu, jako je Velká Británie, Německo, Nizozemsko nebo Švédsko. Podle nich je třeba škrtat více. 

Návrh se nelíbil ani českému premiérovi Petru Nečasovi, který kritizoval především výši rozpočtu pro kohezní politiku, z níž se financují chudší unijní regiony.  

Česká republika také usilovala o to, aby zůstala zachována výše spolufinancování unijních projektů. Dosud se na nich národní rozpočty musí podílet 15 %, Van Rompuy ale navrhl, aby se toto číslo zvýšilo na 25 %.