Samostatný rozpočet pro eurozónu by ČR měla razantně odmítnout, tvrdí ekonom

zdroj: Rada EU

Jedním z kontroverzních témat, o němž by se mělo diskutovat na summitu EU, který začne dnes v Bruselu, je ustavení speciálního rozpočtu pro země eurozóny. Někteří ekonomové se ale domnívají, že je tento návrh pro ČR nevýhodný, protože definitivně zavádí vícerychlostní Evropu. Problematická vyjednávání o příštím rozpočtovém rámci by navíc musela začít kompletně od začátku.

Dnes a zítra se koná v Bruselu zasedání Evropské rady (EurActiv 17.10.2012). Podle předběžných závěrů, které má EurActiv k dispozici, nelze očekávat, že by se evropští lídři dohodli na nějakém průlomovém rozhodnutí.

Podle odborníků bude daleko důležitější debata o tématech, která by podle mnohých mohla v budoucnu definitivně vést ke vzniku „vícerychlostní Evropy“. Těmito spornými otázkami by měla být vznikající bankovní unie (EurActiv 18.9.2012), proti které se včera razantně postavil premiér Petr Nečas, a rozdělení dosud společného rozpočtu EU, jehož jedna část by se měla týkat pouze zemí eurozóny.

Právě poslední zmíněný návrh, který se objevil již v zářijovém dokumentu stálého předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuye o dokončení hospodářské a měnové unie, je podporován jak Německem a Francií, tak i britským premiérem Davidem Cameronem. Podle analytika České spořitelny Jana Jedličky by však Česká republika měla tento návrh rezolutně odmítnout.

„V době utužující se globalizace a vzestupu a rostoucí asertivitě neevropských mocností rozhodně není v českém národním zájmu fragmentace Evropy,“ vysvětlil EurActivu Jedlička.

Méně peněz pro kohezní politiku

Od zavedení speciálního rozpočtu pro 17 zemí eurozóny si jeho stoupenci slibují posun směrem k integrovanému rozpočtovému rámci. Ten by podle agentury Reuters zahrnoval mechanismy, jež by na jedné straně zabraňovaly nežádoucímu rozpočtovému vývoji a na straně druhé vedly k rozpočtové solidaritě.

Podle Jedličky však zavedení nového rozpočtu nebude mít pro ohrožené státy velké přínosy. Problémové země eurozóny totiž budou řešit své dluhy prostřednictvím Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), nikoliv rozpočtovým rámcem.

„Společný evropský rozpočet není v dluhové krizi eurozóny přímo angažován, a tudíž ho není třeba rozdělovat,“ vysvětluje analytik.

Odpůrci rozdělení rozpočtu se navíc obávají, že by tento krok mohl zemím, které euro nepoužívají, přinést méně unijních peněz.

„Schválení ‘eurozónového balíčku‘, kterého by se zúčastnil i největší sponzor evropských fondů Německo, by samozřejmě mělo negativní dopady na ‘společný rozpočet pro země mimo eurozónu‘. Ty by se projevily i v menším objemu peněz na kohezní politiku,“ potvrdil redakci Jedlička. Dodal však, že toto je podle něj až sekundárním problémem. Tím primárním je další zesílení tendencí na rozdělení EU.

Nová jednání o příštím rozpočtu?

Další otázkou je, jak by rozdělení dosud společného rozpočtu ovlivnilo debatu o budoucím rozpočtovém rámci pro roky 2014–2020.

Víceletý finanční rámec, z nějž jsou financovány například výdaje na regionální politiku, zemědělství, programy EU v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu či zahraniční politika, je rozpočtovým výhledem Unie.

Debaty o jeho podobě pro příštích sedm let jsou jedním z nejdůležitějších a nejsložitějších témat letošního roku (EurActiv 14.6.2012), a dohoda na konečném rozdělení peněz je proto jedním z klíčových cílů současného kyperského předsednictví. Napomoci tomu má i speciální summit, který se uskuteční 22.-23. listopadu a bude se věnovat pouze této otázce (EurActiv 31.8.2012).

Podle Jedličky by se však v případě rozdělení rozpočtu EU jednalo o takovou změnu, že by vyjednávání mohla začít kompletně od začátku.