Rozpočet EU: zvítězí přátelé koheze či úspor?

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: m_bartosch.

V Bruselu zítra začne mimořádné zasedání Evropské rady, které se bude zabývat víceletým finančním rámcem pro období 2014 až 2020. EurActiv proto zjišťoval, jakou pozici zastávají jednotlivé státy v klíčových otázkách – celkové výši rozpočtu a poměru peněz určených na kohezní a společnou zemědělskou politiku.

Brusel očekává další dlouhá vyjednávání. Zítra (22. listopadu) se zde setkají lídři členských států, aby se pokusili dohodnout na tom, jakou podobu bude mít víceletý finanční rámec EU pro období 2014 až 2020. Zasedání Evropské rady by mělo trvat do pátku, diplomaté však nevylučují, že by se jednání mohla protáhnout až do soboty.

O tom, že rozhovory nebudou jednoduché, svědčí i fakt, že možností veta rozpočtu v minulých týdnech pohrozila například Velká Británie, Francie, Dánsko, Polsko nebo Rakousko (EurActiv 7.11.2012).

Jednat by se mělo především o třech základních otázkách – jak velký má rozpočet být a kolik peněz z něj má být určeno pro společnou zemědělskou politiku (SZP) a kohezní politiku.

Podle návrhu Evropské komise z června loňského roku by měl rozpočet dosahovat 1.025 miliard eur, což je o 4,8 % více, než v současném sedmiletém období (EurActiv 30.6.2011). Minulý týden však šéf Evropské rady Herman Van Rompuy představil nový návrh, podle kterého by příští finanční rámec dosahoval o 75 miliard méně.

Souboj „přátel“

Pro nadcházející vyjednávání se zformovaly dvě základní skupiny zemí. První z nich jsou „přátelé koheze“ (Friends of Cohesion Group), kterou tvoří 12 nových členských států, Řecko, Portugalsko, Španělsko a Chorvatsko, jež by mělo Unii rozšířit 1. července příštího roku. Jedná se o takzvané čisté příjemce z rozpočtu EU, kteří se staví proti snížení objemu peněz určených pro kohezní politiku.

Druhou skupinou jsou „přátelé lepšího nakládání s financemi“ (Better Spending Group, nazývané někdy též Like Minded Group), kterou oficiálně tvoří Rakousko, Německo, Finsko, Francie, Itálie, Nizozemsko a Švédsko. Mezi státy, které podporují snížení rozpočtu pod 1 % HDP, však patří i Česká republika (EurActiv 20.1.2012).

„Česká republika říká, že rozpočet by měl být úsporný, že by zhruba 1 % HDP celé Evropské unie mělo stačit na to, aby Evropská unie jako organizace byla schopná implementovat své priority. Na druhé straně logicky klademe důraz na to, že rozpočet má fungovat na podporu koheze, konkurenceschopnosti, zaměstnanosti a vnitřního trhu,“ řekl nedávno EurActivu velvyslanec České republiky při Evropské unii Martin Povejšil. „Proto nespatřuji žádný rozpor v tom, že je Česká republika součástí obou skupin, které jsou opticky nejvíce vidět, to je skupina přátel koheze na jedné straně a přátel lepšího vynakládání peněz na straně druhé,“ dodal.

Podpoří Německo Francii ve SZP?

Návrh na snížení rozpočtu Hermana Van Rompuye vyvolal nejvíce emocí ve Francii. Plná jedna třetina peněz, tedy 25 miliard eur, by měla být ušetřena na úkor společné zemědělské politiky, do které by tak mířilo pouze 364,5 miliard eur.

Paříž však požaduje 386 miliard eur, s tímto návrhem souhlasí i Itálie, Polsko nebo Bulharsko. Podle informací německého EurActivu by tento návrh mohl navíc jako výraz francouzsko-německého přátelství podpořit i Berlín.

Zmrazit či seškrtat?

Jasno nemají státy ani v tom, jak velký by příští rozpočet měl být. Na tom, že by se původní návrh neměl měnit (to znamená rozpočet ve výši 1.025 miliard eur) se shodují například Bulharsko a Rumunsko. O částce kolem 1.000 miliard mluví také Polsko či Itálie.

Návrh Hermana Van Rompuye, který počítá s 950 miliardami, je blízký Francii a Německu. Například Švédsko nebo Velká Británie však požadují ještě větší škrty.

Přechodné regiony

Nové členské státy se ve svých stanoviscích soustředí především na kohezní politiku. Na tom, že by peníze určené pro tuto oblast, neměly být redukovány, se ale shodují jak „přátelé koheze“, tak například i Itálie.

Naopak prostor pro škrty vidí v této evropské politice Německo, a to i přes fakt, že by případná snížení proběhla na úkor podpory nové kategorie regionů, která by měla v příštích letech vzniknout. Mezi takzvané „přechodné regiony“ by patřily ty, jejichž HDP by se pohybovalo mezi 75 a 90 % průměrnému HDP EU, tedy mimo jiné i celá oblast bývalého východního Německa (EurActiv 14.2.2011).