Regulace mezibankovních poplatků může zastavit rozvoj trhu, uvádí studie

zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: Naypong.

Plánovaná regulace tzv. mnohostranných mezibankovních poplatků, kterou v létě představila Evropská komise, nepřispěje k rozvoji trhu bezhotovostních plateb, jak si Brusel slibuje, ale naopak může zapříčinit jeho stagnaci. Uvádí to nedávno představená studie Vysoké školy ekonomické v Praze.

Od nedávno představeného legislativního návrhu nových pravidel pro platební služby na vnitřním trhu, společně s nímž bylo zveřejněno i nařízení upravující tzv. mnohostranné mezibankovní poplatky (MIF), si Evropská komise vedle snížení nákladů držitelů karet i obchodníků slibuje i další rozvoj bezhotovostních plateb (více EurActiv 29.7.2013). 

Autoři studie, která vznikla ve Středisku regionálních a správních rad a Katedry institucionální ekonomie Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze, s tím ale nesouhlasí a dokonce si myslí opak.

Milan Damborský a jeho kolegové jsou totiž přesvědčeni, že regulace zmiňovaného mezibankovního poplatku naopak rozvoj trhu výrazně zpomalí, případně zcela zastaví.  

Funguje to a není potřeba zásahu 

„Mezibankovní poplatek představuje motivační prvek bank a platebních společností pro rozvoj celého systému,“ píše se v textu. Díky poplatku tak mohou platební společnosti investovat do technologického rozvoje a marketingových aktivit. Regulace by proto mohla podle autorů studie investiční aktivity společností utlumit, a ve výsledku tak ohrozit rozvoj bezhotovostního platebního systému. 

„Regulace mezibankovního poplatku v krátkém období sníží náklady obchodníkům, ale v dlouhém období tato regulace zpomalí rozvoj trhu a v konečném důsledku povede ke zvýšení cen platebních služeb,“ uvádí Damborský.  

„Analýza naznačuje, že s rozvojem bezhotovostního platebního systému dochází ke snížení mezibankovního poplatku. Potvrzuje se tak poznatek, že společnosti reagují na úspory z rozsahu,“ vysvětlil Damborský. Podle něj je tedy provedená analýza důkazem toho, že tržní mechanismy v případě bezhotovostních plateb fungují, a není nutné do nich zasahovat. 

Mezibankovní poplatek, jehož výši určují banky spolu s vydavateli platebních karet, si účtují banky obchodníka bankám zákazníka (držitele platební karty). Jeho opodstatnění spočívá v tom, že se o náklady (a stejně tak rizika) spojené s transakcemi platební kartou rovnoměrně podělí účastnící celého systému.  

Evropská komise v červenci letošního roku představila návrh na zastropování tohoto poplatku. Zatímco dnes se poplatek pohybuje mezi 0,6 až 1,2 procenty z platby, podle Komise by měl být u debetních karet maximálně 0,2 % a u kreditních karet 0,2 %. 

Komise věří, že omezení poplatků, které bude nejdříve zavedeno u přeshraničních transakcí a po 22 měsících i u vnitrostátních plateb, u transakcí kartou ušetří obchodníkům až šest miliard korun ročně.  

Podle informací ČTK bylo v roce 2011 v EU vydáno 727 milionů platebních karet. Objem transakcí dosáhl 1,9 bilionu eur (49 bilionů korun). Společnosti Visa a MasterCard ovládají přibližně 90 % trhu. Obchodníci platí bankám za karetní transakce asi 13 miliard eur.

O návrhu Evropské komise bude nyní jednat Evropský parlament a rozhodovat o něm budou i členské státy v Radě EU.