Řecký premiér Antonis Samaras na summit EU nepřijede

Antonis Samaras

Vrcholná schůzka premiérů a prezidentů zemí Evropské unie koncem týdne proběhne bez účasti řeckého premiéra Antonise Samarase, který se v nemocnici zotavuje ze sobotní operace oční sítnice. Ministerský předseda tak nebude přítomen jednání, na kterém Athény hodlají požádat o zmírnění podmínek záchranného programu.

Kvůli nevolnosti je od pátku hospitalizován také čerstvě jmenovaný ministr financí Vassilis Rapanos a ani on se tudíž evropského summitu nezúčastní. Místo obou mužů budou Řecko ve dnech 28.-29. června v Bruselu reprezentovat ministr zahraničí Dimitris Avramopulos a odstupující ministr financí Jorgos Zanias.

Nová vláda, která byla premiérem Samarasem sestavena koncem minulého týdne, chce svým evropským partnerům na summitu předložit návrh na zmírnění přísných podmínek mezinárodní pomoci. Kabinet chce vyjednávat o snížení daní, podpoře sociálně slabších osob a nezaměstnaných, rád by pozastavil propouštění ve veřejném sektoru a žádá dvouletý odklad na splnění úsporného programu.

Německý ministr financí Wolfgang Schäuble ale Řekům v neděli přes média vzkázal, že by měli přestat požadovat úlevy a místo toho by se rychle měli snažit přijmout reformy, na kterých se dohodli s věřiteli.

Stejný postoj jako největší evropská ekonomika zastává například Nizozemsko nebo Rakousko. Řekové upírají své naděje ale k zemím jako je Francie, Itálie nebo Španělsko, podle kterých nelze dluhovou krizi v eurozóně řešit pouze škrty, ale také krátkodobými prorůstovými opatřeními.

Francouzský ministr financí Pierre Moscovici ostatně minulý čtvrtek (21. června) na schůzce ministrů eurozóny na adresu možných zmírnění podmínek půjčky uvedl, že vláda je zastáncem „určité flexibility“ (EurActiv 22.6.2012).

Německo chce nejdřív fiskální unii

Rozdílný pohled Německa a Francie potvrdil i páteční minisummit čtyř největších ekonomik eurozóny v Římě. Představitelé Německa, Francie, Španělska a Itálie sice společně prohlásili, že udělají vše, co je třeba učinit pro záchranu společné měny, a podpořili návrh francouzského prezidenta Françoise Hollanda na vytvoření prorůstového balíčku v celkovém objemu až 130 miliard eur, ale v pohledu na řešení dluhové krize se neshodli.

Francouzský prezident volá po zavedení společných dluhopisů eurozóny, po vytvoření bankovní unie nebo po flexibilnějším využívání záchranných fondů EFSF a ESM. Hollande také spolu se španělským premiérem Marianem Rajoyem podpořil návrh italského premiéra Maria Montiho, podle nějž by záchranné fondy měly mít možnost přímo nakupovat obligace zadlužených zemí.

Německo ale všechny podobné nápady důrazně odmítá. Německá kancléřka Angela Merkel v pátek zopakovala, že dokud v eurozóně nedojde k větší fiskální a politické integraci, nemůže být o zavádění společných dluhopisů nebo společných záchranných mechanismů pro banky ani řeč.

Směr k dalšímu prohlubování evropské integrace včetně bankovní, fiskální a politické unie by měl dát tento týden summit EU.

(EurActiv/Reuters).