Řecko dnes požádá o finanční injekci. Je to první krok ke stabilizaci eura?

Podle agentury Reuters dnes řecká vláda oficiálně zažádá o zaslání první půjčky ze 110miliardového balíku, který schválily státy eurozóny a Mezinárodní měnový fond (MMF). Trhy včera opět znervózněly kvůli pochybnostem ohledně podrobností stabilizačního plánu pro celou měnovou unii v hodnotě až 750 miliard eur.

Z Atén dnes do Bruselu poputuje žádost o přidělení první půjčky v rámci záchranného balíčku, který minulý pátek schválil summit států eurozóny. Informaci přinesla agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného úředníka řecké vlády.

Z celkem 110 miliard eur požádá o 14,5 miliardy z rozpočtů států eurozóny a o 5,5 miliardy od Mezinárodního měnového fondu. Celkem 20 miliard eur by mělo mimo jiné posloužit k refinancování dluhopisu v hodnotě 8,5 miliardy eur, který je splatný 19. května.

Nervozita opět zesílila

Protože hrozilo, že se krize z Řecka přenese do dalších zemí eurozóny, schválila z neděle na pondělí Rada ministrů Ecofin plán, který má měnovou unii stabilizovat (EurActiv 10.5.2010). Trhy na něj sice v pondělí zareagovaly velmi vstřícně, ale včera se nálada opět zhoršila – panují pochybnosti, zda obří stabilizační plán zafunguje.

„Příslib finanční pomoci sice uklidní věřitele a rozhýbe trh s dluhopisy, ale na druhou stranu podobná opatření sama o sobě nikdy žádnou dluhovou krizi nevyřešila a nevyřeší ani nynější dilema eurozóny,“ řekl deníku Financial Times George Magnus ze společnosti UBS.

Jeho slova potvrzuje graf vývoje kurzu eura vůči dolaru. Minulý pátek – v době, kdy stále nebylo jasné, jak se evropští státníci vypořádají s krizí eurozóny – se jedno euro prodávalo za pouhých 1,26 dolaru. V pondělí dopoledne sice evropská měna výrazně posílila až na 1,31 dolaru, ale od té doby soustavně oslabuje (dnes ráno spadla zpět na 1,26 dolaru).

Na trhy se ale dnes, aspoň na krátko, vrátil optimismus poté, co španělská vláda oznámila plán rozpočtových škrtů. Hodlá například veřejným zaměstnancům sebrat 5 % z platu, což má jen letos přinést úspory ve výši 6 miliard eur. Další sadu opatření zaměřených na snížení rozpočtového deficitu z loňských 11,2 % HDP na 6 % v roce 2011 má španělský kabinet představit v pátek.

Řecko ohrožuje pokles

Pro stabilitu eurozóny bude nicméně v dalších měsících a letech klíčové, jak se podaří zvládnout krizi v Řecku. Podle názoru expertů z Mezinárodního měnového fondu může Řecko svůj dluh zvládnout, i když bude pravděpodobně za deset let stále vyšší, než je dnes. Klíčové ovšem podle MMF bude, jestli se Řecku podaří odvrátit hrozbu dlouhodobé recese.

Odhady MMF hovoří o tom, že zadlužení Řecka vzroste letos na 133 % HDP (z loňských 115 %) a dále poroste až na 149 % HDP v roce 2012. Snižovat se má velmi pozvolna až od roku 2014. Tento scénář by však podle MMF mohl ohrozit slabý hospodářský výkon.

Pokud by ekonomika Řecka rostla od roku 2012 (tehdy se má vrátit do kladných čísel) do roku 2020 o jeden procentní bod pomaleji, než MMF předpokládá, vyšplhal by se řecký dluh v roce 2020 až na 166 % HDP, varují finančníci.

Reforma penzí schválena

Podle MMF bude pro růst klíčové, jak zvládne Řecko implementovat reformy zaměřené na flexibilitu pracovních trhů, konkurenceschopnost tamních podniků a zefektivnění práce státní správy. Ruku v ruce s těmito opatřeními musí přijít také radikální škrty zaměřené zejména na přebujelý veřejný sektor a také na zadlužený penzijní systém.

Řecká vláda schválila reformu penzí tento týden v pondělí a pro tamní obyvatele bude znamenat výraznou změnu. Standardní věk odchodu do penze se sjednotí u mužů i u žen na 65 letech, tj. u žen se posune o pět let vzhůru. Navíc se výrazně zkomplikují předčasné odchody do důchodu. Vláda si od těchto opatření slibuje, že zvýší do roku 2015 průměrný věk Řeků, kteří mizí z pracovního procesu do penze, z nynějších 61,4 let na 63,5 let.

V letech 2010 až 2012 navíc nedojde ke zvýšení důchodů ani o euro a budou „osekány“ i všelijaké bonusy (například vánoční či velikonoční). Cílem reformy, jejíž kroky jsou rozloženy až do roku 2018, je stabilizace penzijního systému tak, aby mohl bez dalších reforem fungovat do roku 2030.

USA pozorně sledují a radí

Kroky řecké vlády i celé Evropské unie směřující ke stabilizaci eurozóny bedlivě sledují i ve Spojených státech, kde se bojí, že by je otřesy unijního finančního systému mohly připravit o křehké ekonomické oživení. Američtí politici sice veřejně těm evropským do řešení krize eurozóny nemluví, o to větší je však podle pozorovatelů jejich zákulisní aktivita.

„Náš ekonomický tým i pan prezident celé týdny monitorovali situaci v mnoha zemích a nabádali je k nezbytným krokům (…), to vše kvůli strachu z ohrožení ekonomického oživení, které, jak doufáme, přichází,“ uvedl mluvčí Bílého domu Robert Gibbs.

Ukázalo se, že osobně prezident Barack Obama byl během minulého víkendu (kdy se dojednával stabilizační balíček pro eurozónu) v čilém telefonickém kontaktu s Angelou Merkel a Nicolasem Sarkozym a nabádal je k přijetí „rázných opatření k obnovení důvěry trhů“.

Ostatně americká administrativa s nimi má bohaté zkušenosti. Ještě za vlády George Bushe prošel americkým Kongresem (po dlouhém přetahování) plán na stabilizaci finančních trhů (Troubled Asset Relief Program), který předpokládal zapojení 700 miliard dolarů. Unijní balíček je nakonec ještě o třetinu větší.

(EurActiv s Reuters.)