Řecko se na úsporách neshodlo, zbývá mu několik hodin

Řecký premiér Lucas Papademos; zdroj: WikimediaCommons.org

Strany řecké vládní koalice mají dnes do 12.00 Evropské unii oznámit, jestli splní požadavky, kterými EU a MMF podmiňují uvolnění druhého záchranného balíčku ve výši 130 miliard eur. Evropským politikům s Řeky dochází trpělivost. Ministři financí eurozóny v sobotu dali Athénám na vybranou: buď podpoří úsporný plán, nebo v březnu země zbankrotuje.

Šéfové tří řeckých stran, které tvoří vládu národní jednoty, se včera nedohodli na úsporách, bez nichž mezinárodní věřitelé odmítají zemi poskytnout další finanční pomoc. Strany měly podle původního plánu nalézt dohodu do konce víkendu a výsledek oznámit partnerům v eurozóně. Premiér Lukas Papademos byl ale po včerejším neúspěšném jednání nucen posunout termín pro uzavření dohody do dnešního poledne.

Papademos včera v prohlášení uvedl, že straničtí lídři podpořili některé „základní věci“ jako je snížení deficitu o 1,5 % HDP, na konkrétních opatřeních, které po nich požaduje EU a Mezinárodní měnový fond, se ale zatím neshodli.

Mluvčí socialistické strany Pasok potvrdil, že některé otázky zůstaly nedořešeny. Řecká vláda by přitom podle něj měla nejpozději dnes v poledne pracovní skupině zemí eurozóny (skupina připravuje půdu pro schůzku ministrů financí, která se má uskutečnit tento týden) sdělit, na čem se dohodla.

Mluvčí uvedl, že je třeba stále najít shodu ohledně reforem na trhu práce a posílení bank, které mají ve svých portfoliích významné objemy řeckých vládních dluhopisů.

„Zbyla nám dvě velká témata – trh práce a banky (…). Ta jsme si nechali na zítřek,“ oznámil včera zástupce socialistů.

Jednání o novém záchranném balíčku se vlečou už několik týdnů a Evropské unii s Řeckem dochází trpělivost. Ministři zemí eurozóny během sobotní telekonference odmítli slevit ze svých podmínek a řecké politiky varovali, že se buď na potřebných reformách dohodnou nebo zemi v březnu hrozí neřízený bankrot. V březnu totiž končí splatnost některých vládních dluhopisů a Řecko bude potřebovat 14,5 miliardy eur, které samo dohromady nedá.

Řecko se už pátým rokem potýká s hlubokou recesí a v Athénách je patrná únava z dalších a dalších úsporných opatření, která po nich Evropská unie a Mezinárodní měnový fond požadují.

Zemi navíc v dubnu čekají předčasné volby a žádná z vládních stran nechce být v očích voličů tou, která podpořila další drastické úspory – mezi kroky, které Řecku ordinují věřitelé, je například snížení mezd v soukromém sektoru o 25 %, snížení minimální mzdy a uzavření zhruba stovky státem řízených organizací. To vše v situaci, kdy se nezaměstnanost pohybuje kolem 19 %.

Řecké odborové organizace svolaly v očekávání dalších rozpočtových škrtů na úterý 24hodinovou stávku. Nová vlna úspor podle nich recesi jenom prohloubí.

„Bez ohledu na oběti, které jsme už přinesli a přesto, že sami připouštějí, že navrhovaný mix politik je špatný, po nás chtějí další úspory,“ shrnul námitky na adresu mezinárodních věřitelů Ilias Iliopulos, generální tajemník odborové organizace ADEDY, která hájí zájmy zaměstnanců ve veřejném sektoru.

Vedle jednání o úsporných opatřeních je spuštění druhého záchranného programu pro Řecko podmíněno i dohodou na restrukturalizaci řeckého dluhu mezi vládou a soukromými věřiteli. Kvůli nynějším neshodám ohledně úsporných opatření se ale jednání s bankami opozdila.

(Reuters/EurActiv)