Původní plán záchrany Kypru nebyl chytrým řešením, říká šéf ECB

Mario Draghi, zdroj: ECB.

Prezident Evropské centrální banky Mario Draghi včera (4. dubna) prohlásil, že záchrana Kypru není „žádným vzorem“ pro budoucí řešení krizových situací. Reagoval tak na dřívější prohlášení šéfa Eurogroup (ministrů financí eurozóny) Jeroena Dijsselbloema. Ten totiž právě jako vzor pro další bankovní problémy eurozóny záchranný plán pro Kypr označil. Draghi také zkritizoval původní návrh na kyperskou záchranu, nebyl podle něj chytrý.

Otázka záchranného plánu pro Kypr vyvolává spory i mezi představiteli EU. Od původního návrhu na zdanění všech bankovních vkladů bylo sice nakonec upuštěno (EurActiv 25.3.2013), reakce na něj ale neutichají. Šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi ho včera kritizoval.

„Nebylo to chytré a bylo to rychle napraveno následující den na jednání Eurogroup,“ řekl včera Draghi během tiskové konference ve Frankfurtu. Připomněl také, že ministři financí a Mezinárodní měnový fond chtěli, aby za záchranný balík pro Kypr ve výši 10 miliard eur zaplatili jen bohatí vkladatelé.

Kypr ale do prvního návrhu prosadil zdanění všech bankovních vkladů, včetně těch do 100 tisíc eur, které jsou pojištěny. Draghi se přitom domnívá, že pojištěné vklady by měly být „nedotknutelné“. Nejlepší by podle něj sice bylo nedotknout se žádných vkladů, pokud by to bylo možné, pojištěné vklady by ale měly být až poslední kategorií, která bude zasažena.

Žádný vzor

Prezident ECB také zdůraznil, že kyperskou záchranu nelze považovat za modelový příklad pro další podobné situace. Snažil se tím uklidnit obavy trhu z toho, že vklady se v budoucnu stanou nástrojem k zajištění mezinárodní pomoci pro země eurozóny bojující s krizí.

Minulý týden totiž vyvolal velkou kontroverzi výrok šéfa Eurgroup Jeroena Dijsselbloema, že záchranný plán pro Kypr se stane vzorem pro řešení bankovních problémů eurozóny. Dijsselbloem se to sice později snažil zmírnit a zdůrazňoval, že je Kypr specifickým případem, přesto ale jeho původní prohlášení pobouřilo některé politiky.

Deník Guardian to popsal jako „otevřené vyzvání k tomu, aby investoři s více než 100 tisíci eur v bance eurozóny své vklady bez odkladu vybrali a přesunuli jinam, což i někteří učinili“. Podle Draghiho byl ale šéf Eurogroup špatně pochopen.

Draghi dále upozornil na to, že Kypru by nepomohlo opustit eurozónu, jak to říkají někteří komentátoři. „To, co je špatné s kyperskou ekonomikou, nepřestane být špatným, i kdyby byl Kypr mimo eurozónu,“ poznamenal Draghi. Fiskální rozpočtová stabilizace, konsolidace a restrukturalizace bankovního systému by podle něj byly potřeba v každém případě. „Být mimo eurozónu totiž neznamená, že není třeba jednat,“ říká Draghi.