Proti navyšování záchranného fondu EU se nestaví jen Německo

Brusel bude mít dnes (11. března) napilno. Po diskusích sedmadvacítky ohledně reakce na vývoj v Libyi, budou ještě lídři eurozóny projednávat možné navýšení záchranného fondu EFSF, čemuž však některé země v čele s Německem nedávají příliš šancí.

Nejvyšší zástupci Evropské unie mají dnes nabitý program. Nejprve se všech 27 státníků sejde, aby vymysleli odpověď na neutichající boje v severoafrické Libyi a následně v pět hodin odpoledne bude skupina zemí platící eurem debatovat nad tím, jak uklidnit nervózní trhy.

V jádru dnešních jednání o dluhové a finanční krizi eurozóny bude stát dlouhodobě zvažované navýšení stávajícího fondu EFSF a rovněž balík reforem, jehož úkolem bude do budoucna předcházet opětovnému státnímu zadlužování.

Nátlak na zvýšení úvěrové kapacity EFSF (dnes má k dispozici prostředky ve výši 440 miliard eur) v posledních dnech stoupá. Náklady na obsluhování dluhu totiž v nejohroženějších zemí eurozóny – Portugalsku, Španělsku, Irsku a Řecku – raketově šplhají vzhůru. Agentura Moody’s v tomto týdnu navíc snížila ratingové hodnocení hned dvěma zemím. V pondělí (7. března) srazila úvěrové hodnocení Řecku o celé tři stupně a včera pak v mírnější podobě, snížením o jeden stupeň, agentura zasáhla do hodnocení Španělska.

Svým hodnocením dávají ratingové agentury najevo, nakolik je podle nich daná země schopná splácet své dluhy. Rating pak hraje významnou roli při  stanovování tržních cen státních obligací a jejich výnosů.  Nižší hodnocení je pro investory signálem, že je riziko nesplacení dluhopisů vzrostlo a jako kompenzaci požadují vyšší úrok. Zadluženým státům tak stoupají náklady na obsluhu dluhu, což může vést až k vyhlášení insolvence a k státnímu bankrotu. Úroky z řeckých desetiletých dluhopisů se v tomto týdnu dostaly na svou historickou hranici 13 %. Výnosy z portugalských obligací se nyní pohybují na úrovni 7,5 %, což je podle Lisabonu naprosto neudržitelný stav.

Zdrženlivé postoje

Záměru navýšit finanční kapacitu fondu pro ohrožené jižní křídlo eurozóny ale nejsou příliš nakloněné hned tři členské státy. V Německu, Nizozemsku a Finsku veřejnost dává jasně najevo, že se jí úmysl financovat dluhy jiných zemí nezamlouvá. Německo se svým odmítavým postojem vůči zvýšení úvěrové kapacity netají již dlouho, nyní se k němu přidaly další dvě země.

Jak uvádí nizozemský tisk Trouw, tamější parlament reagoval na zprávu, že by Nizozemsko mělo přispět dalšími 20 miliardami eur, velmi překvapivě. Jisté pobouření zde rovněž vzbudil německo-francouzský Pakt konkurenceschopnosti, který požaduje v rámci posílení koordinace hospodářských politik kromě jiného nižší mzdy, vyšší věk odchodu do důchodu nebo harmonizaci korporátních daní.

„Brusel nebude rozhodovat o tom, jestli se budou navyšovat mzdy, kdy půjdeme do důchodu nebo zda musíme zvýšit firemní daně,“ řekl ve středu premiér Mark Rutte nizozemským zákonodárcům.

Podobná nálada vládne i v severském Finsku. Zdejší parlamentní výbor odpovědný za evropské záležitosti včera odmítl poskytnout vládě mandát k souhlasu ke zvýšení finského příspěvku v EFSF. Současný finský vklad činí 8 miliard eur, přičemž se uvažovalo, že by se mohl až zdvojnásobit.

Vzrůstající rozladění finské veřejnosti vůči EU by mohlo v příštích volbách, které se uskuteční na jaře, hrát do karet populistické a protievropsky naladěné politické straně Praví Finové (True Finns), kterou průzkumy staví do role černého koně voleb.

„Nyní tedy musíme pomáhat lidem, kteří lhali. S takovým podezřením to vnímáme tady na severu, protože poměrně hodně lidí se domnívá, že se nás jih snaží podojit,“ komentoval Timo Soini, šéf Pravých Finů záměr navýšit stabilizační fond.

Také němečtí voliči své kancléřce dávají jasně najevo, že se jim role Německa jako bankéře Evropy vůbec nezamlouvá. Jejich nespokojenost se promítla i do výsledků německých regionálních voleb, které se v minulosti evropskými tématy vůbec nezabývaly. Strana kancléřky Angely Merkel Křesťanská demokratická unie (CDU) zaznamenala již díky tomu pár bolestných proher. Ztratila například vládu v Hamburku, tradiční baště CDU.

Jak ale uvedli němečtí zákonodárci, kteří s kancléřkou jednali za zavřenými dveřmi, Merkel prý naznačila, že by na navýšení fondu EFSF mohla koncem měsíce přeci jen kývnout, ovšem za podmínek, které budou pro ostatní členské sáty jen těžko přijatelné.