Přijmou Dánové euro?

Dánský premiér Lars Lokke Rasmussen se v poslední době nechal několikrát slyšet, že si pohrává s myšlenkou vstupu Dánska do eurozóny. Stejně jako v roce 2000 by ale poslední slovo patřilo občanům, kteří by o celé otázce rozhodovali v referendu.

Eurozóna se sice otřásá v základech, ale to za pár měsíců/roků už nemusí platit. Vrcholní představitelé unijních institucí a členských států, které platí jednotnou měnou euro, totiž dělají vše proto, aby krizi odvrátili a navíc z ní vzešli jako vítězové.  

Zatím poslední pokusy, jak tohoto dosáhnout, představují společný návrh francouzsko-německého motoru Paktu pro konkurenceschopnost, po němž následovala iniciativa dvou předních mužů EU – předsedy Evropské komise Josého Manuela Barrosa a stálého předsedy Evropské rady Hermana Van Rompuyho

Oba plány počítají s užší spolupráci v některých oblastech (např. v otázkách mzdových sazeb, věku odchodu do důchodu nebo veřejných financí aj.) a od sblížení pravidel si slibují větší konkurenceschopnost Evropské unie. 

Není proto divu, že státy stojící mimo eurozónu, mohou pociťovat lehkou nervozitu. Dánského premiéra, kterým je od roku 2009 Lars Lokke Rasmussen (shoda jmen s jeho předchůdcem a nynějším generálním tajemníkem NATO Andersem Fogh Rasmussenem je čistě náhodná), tyto pocity v poslední době dokonce přiměly k tomu, aby přijetí eura zvažoval. 

Dánsko, které je členem Evropské unie (tehdy Evropského společenství) od roku 1973, si v roce 2000 vyjednalo s unijními institucemi v oblasti zavedení eura výjimku (tzv. opt-out). Vláda k tomuto kroku přistoupila poté, co dánští občané v referendu rozhodli o tom, že chtějí i nadále platit dánskou korunou. 

Jak již naznačil i dánský premiér, občané by byli přizváni, aby svůj názor vyslovili i v tomto případě. Jak uvádí bruselský zpravodajský server EUobserver, lidové hlasování by s největší pravděpodobností muselo proběhnout do června. Důvod je nasnadě – v tento měsíc se totiž v Bruselu sejde evropský summit, aby rozhodl o osudu onoho paktu pro konkurenceschopnost a Rasmussen by tak měl v ruce jasný mandát k vyjednávání (ať už by referendum dopadlo jakkoliv).  

Dalším impulsem k uvažování o zrušení onoho opt-outu dánského ministerského předsedu přivedl pravděpodobně fakt, že 1. ledna příštího roku to bude právě jeho země, která od polské vlády převezme otěže předsednictví EU.

 „Pakt i předsednictví jsou otázky, které stojí za zvažováním, zda bychom neměli modernizovat naše vztahy s EU,“ citoval premiéra dánský deník Politiken

„Bude záležet na tom, co přesně bude onen pakt obsahovat (…),“ dodal premiér a zdůraznil, že v žádném případě nemá úmysl Dány do přijetí eura tlačit. 

Repríza scénáře?

Otázkou ale zůstává, zda by se scénář ohledně referenda v roce 2000 neopakoval. Jak totiž naznačují některé průzkumy veřejného mínění, které byly provedeny v nedávné době, opozice vůči euru je ještě mnohem silnější než tomu bylo třeba před patnácti lety, píše list Berlingske. 

The Kopenhagen Post zase v polovině února zveřejnil výsledky nedávného průzkumu, který připravil Gallupův ústav a z něhož vyplývá, že se vstupem Dánska do eurozóny souhlasí 41 % Dánů, zatímco 50 % se staví proti.

Michael Aastrup Jensen, mluvčí Rasmussenovy Liberální strany Venstre, který má na starosti zahraniční politiku, nebyl vysokou mírou skepticismu mezi Dány nijak zvlášť překvapen. „Všichni lidé slyší o tom, jak Řecko se svými hospodářskými problémy podkopává stabilitu eurozóny. Lidé jsou nervózní. Ale pakt je lékem, protože zajistí, že se tyto špatné příklady (Řecko) nebudou v budoucnosti opakovat,“ řekl. 

Jeho kolegyně, mluvčí Socialistické lidové strany (dříve euroskeptické strany, která se ale v průběhu let s dánským členstvím v EU smířila a zaujala mnohem pozitivnější přístup), Pia Olsen Dyhr, ale nesouhlasí. „Dánsku se bez eura daří. Musím se proto trochu smát, když slyším Rasmussena, jak říká, že je obzvláště teď nutné, abychom se věnovali diskusi o euro,“ uvedla. 

Někteří politici zase poukazují na to, že konání referenda toto léto není strategické. Na podzim se totiž budou v Dánsku konat parlamentní volby a politici upozorňují na to, že voliči by mohli referendum využít k tomu, aby to vládě v čele s premiérem Rasmussenem, který se netěší přílišné popularitě, spočítali.