Před summitem G20 se představy EU a USA rozcházejí

Jean Claude Trichet, zdroj: Evropský parlament.

Prezident ECB Jean Claude Trichet včera ve svém vystoupení v Evropském parlamentu prohlásil, že nejlepší cestou k obnově důvěry na evropských trzích a následně i hospodářského růstu je přísná rozpočtová politika doprovázaná posíleným fiskálním dohledem. Jak ale upozorňuje deník Financial Times, tato politika je v příkrém rozporu s názorem Spojených států.

„ECB je přesvědčena, že je třeba učinit velký skok a změnit rámec pro dohled nad fiskálními politikami,“ prohlásil včera ve svém vystoupení před poslanci v parlamentním výboru pro hospodářské a měnové záležitosti prezident banky Jean Claude Trichet.

Evropská unie se podle jeho slov musí vrátit k původnímu duchu Paktu stability a růstu, jehož smyslem je udržet v zemích eurozóny rozpočtovou disciplínu. Pakt, který má v sobě zabudované i sankční mechanismy umožňující Evropské unii teoreticky potrestat státy za nadměrné rozpočtové schodky, řada zemí v minulosti beztrestně porušovala. Díky finanční a hospodářské krizi dnes pravidla Paktu plní pouze hrstka zemí.

Krize důvěry, kterou nyní eurozóna prochází, je podle Tricheta zapříčiněná právě dlouhodobým nerespektováním rozpočtových pravidel. „Jsme dnes v situaci, kdy nedostatek důvěry brání oživení,“ říká šéf ECB.

A podobně mluví i předseda Evropské komise José Manuel Barroso. „Pokud tuto otázku nebudeme řešit, nemůžeme počítat s důvěrou, a bez důvěry nebude růst,“ vysvětluje předseda Komise (citován deníkem New York Times) důvody, proč země Evropské unie musí co nejdříve začít znovu šetřit.

Jak ovšem upozorňují Financial Times, stanoviska evropských představitelů jsou v ostrém protikladu s tím, co krátce před víkendovým summitem zemí G20 v Torontu požaduje administrativa amerického prezidenta Baracka Obamy.

Podle ní je hospodářský růst naopak nutné oživit podporou domácí poptávky, a tedy expanzivní rozpočtovou politikou. Obama minulý týden dokonce představitelům G20 zaslal dopis, v němž píše, že příliš rychlý ústup od stimulačních fiskálních opatření může vést k nové recesi.

Pozornost se v této souvislosti v Torontu upne zřejmě k Německu, které v uplynulých týdnech ohlásilo úspory v rozsahu 80 miliard eur, což odborníci označili za nejvýraznější škrty v poválečných dějinách země. Za svůj krok sklidila vláda kancléřky Angely Merkel kritiku již krátce po ohlášení úsporných opatření – a to nejen ze strany Spojených států, ale i řady členských zemí Evropské unie v čele s Francií (EurActiv 8.6.2010). Ti všichni jsou přesvědčeni, že by si Německo mělo zachovat pověst motoru evropské ekonomiky a podpořit domácí poptávku.

Německá vláda ale podobnou kritiku odmítá s tím, že v krizi důvěry, v níž se nyní Evropa nachází, musí jít největší ekonomika EU příkladem a žádné další nadměrné utrácení si dovolit nemůže. Ministr financí Wolfgang Schäuble (citovaný Financial Times) k tomu dodává, že stabilizační balíček v rozsahu 440 miliard eur se opírá o vysoký rating německé ekonomiky a Německo podle něj musí jít v dodržování rozpočtové disciplíny příkladem. Nejen pro kapitálové trhy, ale také „hříšníkům“ v eurozóně.