Portugalsko může první splátku získat ještě před volbami

Olli Rehn, komisař pro hospodářské a měnové záležitosti; zdroj: Council of the European Union.

Portugalsko v noci na dnešek oficiálně požádalo Evropskou unii o finanční pomoc. Uvedl to komisař pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehn. Záchranným balíčkem se budou dnes zabývat na neformální schůzce v maďarském Gödölö také ministři financí eurozóny a EU.

Ministři mají dnes na schůzce v Gödölö poblíž Budapešti jednat o podmínkách pomoci Portugalsku, které se ve středu stalo třetí zemí eurozóny, kterou tlak finančních trhů přinutil požádat Evropskou unii o pomoc (EurActiv 7.4.2011).

Hovořit by měli jednak o výši půjčky, jednak o podmínkách, za jakých Unie Lisabonu pomoc poskytne. Podle informací agentury AFP by se na záchranném balíčku měla ze dvou třetin podílet Evropská unie a z jedné třetiny Mezinárodní měnový fond (MMF).

Ministři mají také rozhodnout o vyslání mise, která by měla v pondělí zamířit do Portugalska a zahájit jednání o podmínkách poskytnutí pomoci. Podle unijních pravidel musí před samotným uvolněním půjčky situaci na místě zhodnotit zvláštní mise, která pak ve spolupráci s představiteli země nastaví parametry záchranného plánu. Parametry se pak stanou součástí memoranda o porozumění, pod nějž svůj podpis připojí zástupci Evropské komise a dané země.

Agentura Reuters cituje vysoce postaveného představitele eurozóny, podle nějž by ke schválení záchranného balíčku mělo dojít ještě před volbami ohlášenými na 5. června. První splátku by Lisabon měl získat ještě před nimi.

Ministři dnes podle dalšího nejmenovaného zdroje z eurozóny budou pravděpodobně hovořit o základních obrysech plánu. „Budou zřejmě řešit, kolik zhruba Portugalsko potřebuje, a k jakým reformám by v jakou dobu mělo přistoupit,“ uvedl. Zdroj, který se na přípravných jednáních podílí, odhaduje, že objem pomoci bude blíže horní hranici intervalu 60-80 miliard eur a možná dosáhne až 85 miliard. Konkrétní rozsah podle něj ale nastaví až mise.

EU bude požadovat reformy

Otázkou ovšem je, s kým bude Unie na místě vyjednávat. Premiér José Socrates rezignoval 23. března poté, co se mu nepodařilo parlamentem protlačit balíček úsporných opatření, a nyní prohlašuje, že mu k vyjednávání podmínek záchranného plánu chybí politická legitimita. Parlament, který by za normálních okolností dohodu schvaloval, portugalský prezident Aníbal Cavaco Silva minulý týden rozpustil.

Evropská komise ale ve středu uvedla, že jednání hodlá vést s dosavadními vládními představiteli.

Německý ministr financí Wolfgang Scheuble, jehož země se stejně jako v případě Řecka a Irska bude na záchranném plánu podílet největším dílem, dal v prohlášení jasně najevo, že peníze Lisabon dostane pouze výměnou za schválení „programu změn“.

Již citovaný vysoký představitel eurozóny uvedl, že reformy, které bude EU od Portugalska požadovat, budou podobné těm, které portugalský parlament smetl v březnu ze stolu. Oproti neúspěšnému reformnímu balíčku by měl ale plán EU obsahovat některé změny, které mu zajistí podporu portugalské opozice.

Ministři se budou zřejmě věnovat také výši úrokové sazby, za níž Evropa Lisabonu půjčí. Francesco Garzarelli z Goldman Sachs Global Economics odhaduje, že bude Portugalsko platit podobný úrok jako Řecko, tedy o něco více než 4 %. Analytika citovala ČTK.

Portugalsko bylo poslední

V souvislosti s dluhovou krizí se v minulosti více či méně spekulovalo o tom, že by o pomoc z evropského záchranného mechanismu mohly časem požádat i další země, zejména Španělsko.

Představitelé eurozóny tyto úvahy ale odmítají. Dluhová krize eurozóny podle nich Portugalskem končí. „Myslím, že Portugalsko bylo pravděpodobně poslední ze skupiny opravdu zranitelných zemí, na jejichž schopnost přežít se trhy dívaly skepticky,“ řekl finský ministr financí Jyrki Katainen zpravodajskému kanálu Sky News a dodal, že díky přijatým reformám se Španělsku podařilo důvěru trhů získat zpět. Finsky ministr věří, že až EU a MMF pomohou Portugalsku, „situace se (v eurozóně) uklidní“.

Španělsko to ale každopádně nemá jednoduché. Nezaměstnanost v zemi dosahuje 20 %, což je vůbec nejvíc z vyspělých zemí a ekonomika je už několik let v recesi. Španělská ministryně financí Elena Salgado dnes ovšem podle agentury AFP při příjezdu do Gödölö dotazy novinářů, zda Portugalsko bylo poslední zemí eurozóny, která byla nucena požádat o pomoc, odrážela. „Samozřejmě,“ uvedla Salgado.