Politici se na summitu EU zřejmě shodnou na kontrole národních rozpočtů

Z pracovní verze závěrů nadcházejícího vrcholného summitu zemí EU vyplývá, že vlády jsou připraveny se shodnout na odesílání svých rozpočtových plánů k předběžné kontrole a připomínkám do Bruselu. Závěry otevírají také možnost sankcionovat země, které se nesnaží dosáhnout vyrovnaných rozpočtů.

Politické špičky zemí Evropské unie by se tento týden (17. června) měly dohodnout na zpřísnění dohledu nad rozpočty členských zemí. Jedná se o krok, který má do budoucna zabránit opakování dluhových krizí podobných té, která postihla Řecko, a posílit fiskální stabilitu nejen eurozóny, ale Unie jako celku.

Podle předběžných závěrů summitu mají rozpočty členských zemí respektovat pravidla Paktu stability a růstu, podle nějž schodky veřejných financí nesmějí přesáhnout 3 % HDP a úroveň zadlužení 60 % HDP. Pakt dále požaduje, aby hospodaření států bylo ve střednědobém horizontu vyrovnané nebo přebytkové.

Dokument navíc otevírá možnost uvalit na země, které pravidla dodržovat nebudou sankce, nebo je k dodržování těchto pravidel motivovat. „Pokud jde o posilování rozpočtové disciplíny, shodujeme se na posílení preventivní dimenze Paktu s možností zavedení sankcí nebo motivací spojených s konsolidací (rozpočtů) směrem ke střednědobému cíli,“ píše se v závěrech.

Předběžné závěry jsou prvním výstupem zvláštní pracovní skupiny, která pod vedením prezidenta EU Hermana Van Rompuyho vznikla právě za účelem posílení Paktu stability a růstu. Skupina, která jinak svým obsazením prakticky kopíruje Radu ministrů financí (Ecofin), má své návrhy jak zpřísnit rozpočtovou legislativu představit letos v říjnu.

Současná pravidla nyní umožňují uložit členským státům pokuty v případě, že dlouhodobě porušují rozpočtové kritérium 3 % HDP. Podobné sankce už ale neexistují pro porušování dluhového kritéria a Unie nemá ani mechanismus, kterým by státy motivovala ke střednědobě vyrovnanému hospodaření.

Vedle uvalení finančních pokut, které EU může teoreticky použít již dnes, se hovoří také o dočasném pozastavení hlasovacích práv v Radě nebo zmražení proplácení peněz z evropských fondů.

Nutno ovšem podotknout, že ani sankce, které má EU momentálně k dispozici, Unie nikdy v minulosti z politických důvodů neuplatnila. O jejich uvalení totiž rozhodují v Radě samy členské státy, kterým zpravidla chyběla motivace potrestat jednoho ze svých řad v obavě, že by se jim takové hlasování nemuselo z dlouhodobého hlediska vyplatit. Jak ale neformálně někteří evropští diplomaté říkají, atmosféra je dnes díky řecké krizi úplně jiná a sankce nejsou proto vyloučené.

Evropští státníci by se měli dále shodnout, že je třeba věnovat větší pozornost úrovni zadlužení, a že členské státy musí své rozpočtové plány přizpůsobit požadavkům Paktu stability a růstu. „Shodujeme se, (…) že všechny členské státy musí přijmout taková rozpočtová pravidla a střednědobé rozpočtové rámce, která budou v souladu s Paktem stability a růstu. Posoudit by je měla Komise,“ píše se v předběžných závěrech.

Rozpočtový dohled

Členské státy by se ve čtvrtek měly shodnout také na zasílání svých národních rozpočtových plánů do Bruselu.

„Počínaje rokem 2011 musí vlády Komisi společně se svými Stabilizačními a konvergenčními programy (a v souladu s domácími rozpočtovými procedurami) předložit rozpočtové plány na další roky,“ dočteme se v závěrech.

Zatím ale není jasné, jak bude vypadat kontrola a koordinace detailních národních rozpočtů na daný rok. S návrhem předkládat do Bruselu návrhy rozpočtů ještě před jejich schválením národními parlamenty, přišla Evropská komise v polovině května (EurActiv 13.5.2010). Ozývají se ale také hlasy, že by Komise měla posuzovat jen obecné indikátory. Není ale jasné o jaké indikátory by se mělo jednat.

Z předběžných závěrů dále vyplývá, že by měl vzniknout pravidelně aktualizovaný přehled, který by umožnil Bruselu lépe posoudit, jak se vyvíjí konkurenceschopnost jednotlivých zemí a kde se objevují nerovnováhy. Přehled by měl Unii upozornit na nebezpečné trendy primárně v zemích eurozóny.