Podle některých zemí je dlouhodobý rozpočet EU příliš objemný

zdroj: Evropská komise.

Čistým plátcům, tedy zemím, které do unijní kasy odvádějí více peněz, než z ní čerpají, vadí objem víceletého finančního rámce, s jehož návrhem nedávno vystoupila Evropská komise. Podle nich je v době všeobecného šetření příliš velký.

Celkem devět členských zemí EU, mezi nimi Velká Británie, Francie a Německo, považuje stávající návrh dlouhodobého rozpočtu EU, s nímž nedávno přišla Evropská komise (EurActiv 30.6.2011), za příliš objemný. Argumentují tím, že v těžkých hospodářských časech by se mělo šetřit a nikoliv utrácet.

Podle agentury AFP tato devítka čistých plátců do rozpočtu EU (kromě zmíněné trojice k ní patří ještě Dánsko, Finsko, Itálie, Nizozemsko, Rakousko a Švédsko) se svou námitkou vystoupila na včerejším (12. září) zasedání ministrů zahraničí v Bruselu.

„Návrh Komise je příliš vysoký. Nárůst ve výdajích v příštím víceletém finančním rámci (oficiální označení pro dlouhodobý rozpočet EU; pozn. red.) významnou měrou přesahuje to, co je potřeba pro stabilizaci evropského rozpočtu,“ citovala agentura úryvek dokumentu, pod nějž měli zástupci zemí připojit svůj podpis.

Návrh Komise totiž počítá s navýšením unijního rozpočtu na období 2014 až 2020 na 1.025 miliard eur, což je o 4,8 % více než v nynějším sedmiletém rozpočtu, a zároveň více, než by odpovídalo pouhému navýšení o inflaci (ta se za posledních deset let držela v průměru na 2 %).

Podle šéfa české diplomacie Karla Schwarzenberga je ale výše dlouhodobého rozpočtu tak, jak ji navrhuje Komise, „rozumná“. Česká republika ale na rozdíl od výše zmíněných zemí patří mezi čisté příjemce z unijního rozpočtu.

Ministr zahraničí pro ČTK také uvedl, že zároveň „snahu čistých plátců, aby se to ještě více seškrtalo, chápe“. Na druhou stranu je ale podle něj si třeba uvědomit, že jejich požadavky nejsou příliš realistické. „Myslím, že také čistí plátci vědí, že to možné není, ale chtějí postavit včas hráz požadavkům na rozšíření (výše příští finanční perspektivy),“ dodal.

Víceletý finanční rámec obsahuje hlavní rozpočtové priority Evropské unie a stanovuje jejich výdajové stropy. Na jednáních o jeho výši a podobě se podílejí klíčové unijní instituce – Rada EU, Komise a Parlament. Finanční perspektiva se sjednává na časové období pěti až sedmi let.