Podle Barrosa není stav evropské vědy a výzkumu příliš jásavý

José Manuel Barroso, předseda Evropské komise, v pátek u příležitosti oslav univerzity v nizozemském Delftu hovořil o hlavních nedostatcích a výzvách, které představuje současný stav výzkumu a vývoje v Evropské unii.

Podle předsedy komise je stav vědy a výzkumu v Evropě „alarmující“. Země Unie do nich investují zhruba o třetinu méně finančních prostředků než Spojené státy. V Číně prý dokonce rostou výdaje na výzkum a vývoj o 20% ročně. Pokud EU nemá ztrácet konkurenční potenciál ve světové ekonomice, je třeba nepříznivou situaci panující v evropském výzkumu zvrátit.

„Evropa je pro zahraniční studenty méně atraktivní než Spojené státy a to obzvláště pro obory, které jsou pro inovace klíčové, jako informatika, matematika a technické obory“, uvedl Barroso. Tři čtvrtiny evropských studentů, kteří studují v postgraduálních programech na amerických univerzitách se tam rozhodnou po studiu zůstat, neboť jim zdejší podmínky dávají lepší příležitosti. Příjemnější zprávou je, že „třetina z 25 světových firem, které vedou žebříček investic do inovací, pochází z Evropy“.

Evropská unie si je nyní podle předsedy Komise dobře vědoma nutnosti podpory vysokoškolského vzdělání a výzkumu. Téma je klíčové i pro Lisabonskou strategii – výkon rozvinutých ekonomik je totiž úzce spjat s jejich schopností vytvářet, rozšiřovat a aplikovat znalosti a má nezanedbatelný růst na zaměstnanost.

Evropská komise v současné době pracuje na mnoha iniciativách, které mají přispět k zvyšování množství firem, jež zavádějí technologické inovace (jde zejména o podporu malých a středních podniků). Komise se dále zaměřuje na právní předpisy o státní podpoře a pravidla konkurence, tak aby co nejlépe odpovídaly potřebám výzkumu a inovací.

Dále má pak od ledna 2007 začít fungovat „Evropská rada pro výzkum“, která má napomoci k realizaci velkých výzkumných projektů, které budou iniciovány zdola bez ohledu na tématické nebo národnostní omezení.

V neposlední řadě pak Barroso promluvil o nutnosti zvýšit investice do vysokoškolského vzdělání. Mezera mezi výdaji na vzdělání na vysokých školách v Evropě a Spojených státech je podle něj obrovská. Ke srovnání výdajů by prý bylo zapotřebí dodatečných 10.000 eur na studenta ročně. „Je velice obtížné si představit, jak bude vypadat naše konkurenceschopnost s těmi nejlepšími na světě, pokud nepodnikneme žádné kroky k snížení této mezery“, uvedl.