Po summitu EU se všichni označují za vítěze

Německá kancléřka Angela Merkelová; polský premiér Donald Tusk; rakouský kancléř Werner Faymann; zdroj: Rada EU

Po návratu ze summitu, který skončil právě před týdnem (8. února) a kde byl odsouhlasen návrh víceletého finančního rámce 2014 – 2020, většina evropských lídrů označila dohody pro své státy za úspěšné. Opoziční strany však jejich nadšení nesdílejí. Ukazují to příspěvky sítě EurActiv.

Po jednáních, která trvala 26 hodin, se představitelům států EU minulý týden podařilo najít kompromisní návrh unijního rozpočtu na příštích sedm let (EurActiv 8.2.2013). Jeho další osud je kvůli rozdílnému názoru Evropského parlamentu na navržené škrty nejistý (EurActiv 13.2.2013).

Výše rozpočtu byla v novém návrhu historicky poprvé snížena oproti předchozímu období. Reakce vlád jednotlivých členských států na dohodu byly vesměs pozitivní. Nejen český premiér označil výsledek za úspěch své země (EurActiv 11.2.2013).

Vítání škrtů v Británii a Německu

Britští konzervativci výsledek summitu EU přivítali jako „historické vítězství“ premiéra Davida Camerona, který před jednáním hrozil vetováním rozpočtového návrhu, pokud nepředstaví vyšší škrty, než předchozí verze Hermana Van Rompuye z loňského listopadu.

Podobně i německá vláda, která rovněž patřila k zastáncům škrtů, dohodu ocenila. „Vítám dohodu Evropské rady na víceletém finančním rámci,“ řekl německý ministr zahraničních věcí Guido Westerwelle. Lídři členských států podle něj prokázali schopnost přijímat rozhodnutí v těžkých dobách.

„Dohoda vysílá celoevropský signál konsolidace. Fiskální disciplína, strukturální reformy a solidarita jsou klíčem k definitivnímu překonání dluhové krize,“ řekl Westerwelle.

Také německá ministryně zemědělství Ilse Aignerová hodnotila výsledek jednání pozitivně. I přes obecnou potřebu snižování výdajů bylo podle ní odvráceno nebezpečí, že bude tlak vyvíjen pouze na rozpočet zemědělské politiky EU. „Veřejné peníze na veřejné služby – je dobře, že se všechny státy EU jasně přihlásily k tomuto principu,“ pronesla Aignerová.

Německá opozice byla nicméně o poznání méně nadšená. „Program na boj s nezaměstnaností mladých vítáme, ale nemělo by to zakrýt fakt, že celková dohoda je špatná,“ uvedl Manuel Sarrazin, mluvčí strany Zelených pro evropské záležitosti.

„Poprvé jsme svědky snižování rozpočtu EU – o 34 miliard eur ve srovnání s obdobím 2007 – 2013. Ničivá strategie Angely Merkelové převážila: škrtat jak jen to je možné, dávat jen tak málo, jak je nezbytné. Rozdíl mezi závazky a platbami ilustruje, že výsledek není udržitelným řešením v zájmu Evropy a každý rok bude hrozit finanční zablokování EU,“ dodává Sarrazin.

Rozdělení francouzských socialistů

I francouzská Socialistická strana prezidenta Françoise Hollanda oficiálně podpořila kompromis. Ve skutečnosti se ale francouzští socialisté zdají být v otázce unijního rozpočtu rozdělení. Zástupci strany v Evropském parlamentu a odnož mladých socialistů výsledek odsoudili jako „úsporný rozpočet“.

Hlavní pravicová strana UMP a strana zelených vyjádřily politování nad tím, že Hollande nedokázal přesvědčit své partnery, aby v rozpočtu neškrtali v tak velké míře. Francouzští zemědělci jsou ale s dohodou na rozpočtu pro zemědělství spokojeni. Škrty v přímých platbách byly totiž vykompenzovány podporou rozvoje venkova. Francie „uspěla v ochraně svých zájmů“, prohlásilo největší sdružení francouzských zemědělců (FNSEA).

Spokojenost italské a španělské vlády

Italská vláda se v hodnocení summitu zaměřila na peníze navíc, které Itálie získala během závěrečných jednání. Itálie zůstává čistým plátcem do rozpočtu EU, ale její „negativní bilance“ byla snížena o 3,5 miliardy eur. Italský tisk také zmínil, že summit měl více vítězů. Kromě Camerona a Merkelové to prý byli právě i italský premiér Mario Monti a francouzský prezident Hollande.

Kritika přišla od vůdce středo-levicové Demokratické strany Piera Luigi Bersaniho, který uvedl, že Monti dosáhl „Pyrrhova vítězství“.

„Jestliže je Cameron s výsledkem spokojený, nemáme důvod nazývat to dobrou dohodou,“ řekl Bersani. Italové půjdou příští týden k jedněm z nejvýznamnějších voleb posledních dekád. Průzkumy ukazují, že Bersaniho strana může získat většinu v dolní komoře parlamentu.

Španělský předseda vlády Mariano Rajoy označil rozpočet za pozitivní pro Španělsko, jelikož zůstává čistým příjemcem evropských financí.

Rajoy také zdůraznil, že Španělsko získá více než 30 % peněz z nově vytvořeného fondu na záruky pro mladé. Ten bude disponovat 6 miliardami eur na zajištění pracovních míst, stáží či dalšího vzdělání pro mladé lidi do 25 let. Ve Španělsku je skoro 60 % mladých lidí bez práce.

Obrovský úspěch Polska

Polský ministr financí Jacek Rostowski zhodnotil dohodu jako „jedinečný, obrovský úspěch“.

Bartlomiej Nowak z Centra pro mezinárodní vztahy řekl polskému EurActivu, že výsledek summitu je „velmi dobrý pro Polsko, ale špatný pro Evropskou unii jako celek“.

Jednání podle něj bylo příliš moc podřízeno požadavkům Velké Británie. Co se týče částky pro Polsko, kterou vyjednala delegace vedená premiérem Donaldem Tuskem ministrem pro záležitosti EU Piotrem Serafinem, výsledek by podle Nowaka měl být považován za „zázrak“. „I přes skvělou přípravu a excelentní vyjednávací strategii, je dohoda z velké části také důsledkem štěstí,“ zdůraznil.

Jacek Sasin z opoziční strany Práva a spravedlnosti (PiS) byl více kritický a doporučil, aby se vláda nyní zaměřila na dobré využití odsouhlasené částky. Uvedl také, že na rozdíl od financí na kohezní politiku, není výsledek pro polské zemědělce příliš pozitivní.

Čistí příjemci

Slovenský premiér Robert Fico výsledek summitu pochválil a označil svou zemi za „druhou nejúspěšnější po Estonsku“, co se týče příjmu z kohezní politiky na hlavu.

Slovensko je podle něj jedním z největších vítězů „boje o peníze z EU“. Fico také připomněl, že zdroje z rozpočtu EU představují 76 % plánovaných veřejných investic na Slovensku v roce 2013.

Slovenský předseda vlády dále uvedl, že jeho země získá částku větší než 13 miliard eur, a to po odečtení slovenského příspěvku do rozpočtu. Je to vyšší alokace než v předchozím období.

Bulharský premiér Bojko Borissov řekl, že jeho země by podle současného návrhu získala celkem 15,2 miliard eur, v čisté bilanci pak 12 miliard. Uvedl, že Bulharsko je jednou ze čtyř států EU, pro které byla alokace z kohezní politiky navýšena, a to z 6,85 miliard eur na 7 miliard.

Borissov také prohlásil, že škrty v evropském rozpočtu jsou pro státy bolestivé, ale pro Bulharsko je to dobrý výsledek. Dodal, že Bulharsko je největším čistým příjemcem z evropských fondů měřeno poměrem k hrubému národnímu příjmu.

Rumunský spor

V Rumunsku výsledek summitu podle všeho zostřil napjaté vztahy mezi premiérem Victorem Pontou a prezidentem Traianem Băsescem, který se účastnil summitu. Băsescu oznámil, že Rumunsko by mělo získat o 18 % vyšší částku než v předchozím dlouhodobém rozpočtu. Celková rumunská alokace by měla činit 39,8 miliard eur, tedy o 6 miliard více než v minulém období.

Premiér Ponta ale označil výsledek summitu za zklamání pro Rumunsko s tím, že Băsescu nedokázal vyjednat částku vyšší, než o kterou se jednalo na listopadovém summitu. Ponta také porovnával výsledek s původním návrhem Evropské komise a uvedl, že Rumunsko během vyjednávání přišlo o 9 miliard eur. Premiér také zmínil, že za každá dvě eura, která z rozpočtu bude na hlavu čerpat Portugalsko, Maďarsko nebo Slovensko, Rumunsko získá pouze jedno.