Plánované zdanění kyperských vkladů znejistilo eurozónu

zdroj: CreativeCommons.org; autor: Vasenka

Kyperský parlament dnes (19. března) projednává návrh na jednorázové zdanění bankovních vkladů. To je podmínkou pro obdržení finanční pomoci od EU. Požadavek vyvolal vlnu nevole nejen mezi obyvateli Kypru. O své úspory se začínají bát i lidé napříč Evropou. Podle odborníků je ale případ Kypru specifický.

Ministři financí států eurozóny se na přijetí záchranného balíku pro Kypr dohodli v noci z pátku na sobotu. Kyperská vláda dostane finanční pomoc jen tehdy, pokud vybere jednorázovou daň z bankovních vkladů. To by se mělo týkat všech střadatelů, přestože požadovaná sazba pro vklady do 100.000 eur je zhruba o 3 % nižší (více ve včerejším článku EurActivu). Ministři financí předpokládají, že se takto na dani vybere 5,8 miliard eur.

Opatření vzbudilo značnou kritiku kyperské veřejnosti i proto, že přišlo zcela nečekaně. „O zaangažování vkladatelů se při zvažování různých alternativ pomoci předem veřejně nediskutovalo, což bylo ovšem pro efektivitu tohoto kroku nezbytné,“ vysvětlil redakci analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Pokud by byl totiž zamýšlený plán oznámen dopředu, vkladatelé by své úspory z bankovních institucí s předstihem vybrali, případně poslali do zahraničních bank.

Rozhodne parlament

Proti plánovanému opatření se dnes na Kypru celý den demonstruje. Parlament by o něm měl jednat večer. Bude třeba souhlas 29 z 56 poslanců, přičemž žádná ze tří parlamentních stran nemá absolutní většinu. Je tedy velice pravděpodobné, že návrh na daň z bankovních vkladů neschválí, a to i přesto, že kyperská vláda dnes ráno přišla s novým návrhem, který od daně úplně osvobozuje vklady do výše 20.000 eur.

K vyjmutí drobných střadatelů se přiklání i Rožumberský. „Navržená sazba daně by v jejich případě měla být podstatně snížena nebo zcela eliminována,“ domnívá se.

Ekonom Jan Bureš z ERA Poštovní spořitelny ale připomíná, že situace je ještě komplikovanější. „Proti změkčení podmínek pro nejchudší Kypřany je paradoxně sama kyperská vláda. Bojí se, že v případě výrazně vyšší daně pro velké střadatele (15-20 %) by země zaznamenala masivní odliv vkladů,“ vysvětil novinářům Bureš. Velký podíl na nich totiž mají zahraniční vkladatelé.

Proto se může případné zdanění dotknout i Čechů. Na Kypru je totiž kvůli nízkým daním registrována i řada českých firem.

Chystané opatření je vysvětlováno právě jako kompenzace kyperského daňového systému. Podle Rožumberského by proto mělo zasáhnout hlavně vysoké bankovní vklady. „Majitelé tučných kont by se měli na pomoci podílet,“ říká. Kyperský daňový ráj jim totiž oproti běžným ekonomikám EU generuje velké úspory, takže daň pro většinu z nich podle něj nebude znamenat zásadní újmu.

Bezprecedentní krok

Oznámení požadavku EU na výběr daně z kyperských bankovních vkladů vyvolalo kritiku i v dalších členských státech. Objevují se i obavy o vklady běžných střadatelů v celé EU. V médiích se objevují výrazy jako „nebezpečný precedent“, „otevření Pandořiny skříňky“ nebo „překročení červené linie“.

Ostře se proti dani postavil i český europoslanec za ODS Jan Zahradil (ECR). „To, co Kypru nařídili ministři financí eurozóny, sice ještě není přímo znárodnění, ale velice se to tomu blíží,“ tvrdí. Jde podle něj o bezprecedentní útok na úspory soukromých střadatelů a firem. „Ať už nakonec kyperská vláda a parlament nátlaku podlehnou nebo ne, bude mít tento krok velmi špatné důsledky pro mezinárodní pověst EU,“ uvedl. Plánované opatření navíc podle jeho názoru může značně omezit důvěru evropské veřejnosti v instituce EU.

Analytik Rožumberský ale upozorňuje na specifika Kypru. Kyperský bankovní sektor je totiž v evropském měřítku ve své podstatě výjimečný, a jeho problémy si proto prý také zaslouží výjimečné řešení. „Pokud by náklady na záchranu Kypru šly v plné míře z mezinárodní pomoci, dluh země k HDP by se zřejmě vyhoupl na takovou úroveň, která by byla stěží splatitelná,“ dodává.

Podobně se napjatou situaci snažil zmírnit i bývalý šéf Eurogroup Jean-Claude Juncker. „Řešení navrhovaná v tomto případě jsou pro konkrétní problémy Kypru. Nepanují žádné obavy, že by byly ohroženy úspory lidí v jiných zemích EU,“ sdělil médiím.

Výjimečnost kyperského případu spočívá i v tom, že problémy bankovního sektoru jsou extrémně velké vzhledem k velikosti ekonomiky, upřesňuje ekonom Bureš. Záchranný balík totiž činí celých 60 % HDP. Ostrovní stát je také velice malý.

„Vše pravděpodobně zůstane izolováno na kyperském ostrově, pokud tamní parlament speciální daň posvětí. V opačném případě ale Kypru reálně hrozí neřízený bankrot spojený s vytlačením země z eurozóny,“ říká Bureš. V případě krachu kyperských bank by pak střadatelé mohli přijít o celé své úspory, tedy o řádově více, než kolik by museli zaplatit na připravované dani. Odchod Kypru z eurozóny by navíc ohrozil měnovou unii jako celek (EurActiv 4.3.2013).