Plánovaná pomoc španělským bankám trhy neohromila

Zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: worradmu.

Úleva, která zavládla na finančních trzích poté, co ministři financí eurozóny o víkendu přislíbili pomoc španělským bankám, dlouho nevydržela. Podle analytiků je plán zatím příliš nejasný a riziko, že o pomoc bude muset v budoucnu požádat i španělská vláda, zůstává vysoké.

Počáteční optimismus, kterým včera finanční trhy reagovaly na dohodu, podle níž eurozóna půjčí španělské vládě až 100 miliard euro na pomoc zadluženému bankovnímu sektoru, vystřídaly k večeru obavy. Španělský burzovní index Ibex zaznamenal v závěru obchodování ztrátu 0,5 % a výnosy z desetiletých španělských dluhopisů vzrostly z pátečních 6,2 % na 6,5 %.

Investory znepokojují především řecké volby, které mají proběhnout už tuto neděli. Šanci na vítězství má radikálně levicové hnutí Syriza, jehož lídr Alexis Tsipras svou kampaň postavil na nesouhlasu se záchrannými balíčky EU a MMF. Kdyby Syriza zvítězila a podmínky mezinárodních věřitelů skutečně odmítla, hrozí zemi bankrot a odchod z eurozóny. Pokud by se k tomu schylovalo, tlak na země na periferii eurozóny poroste.

Trhy se obávají také toho, že banky nebudou schopné své závazky splácet. V případě, že by taková situace nastala, musel by přijít s pomocnou rukou španělský stát. Ten si ale na finančních trzích půjčuje s obtížemi už dnes a vyhlídky, že se situace v dohledné době změní, nejsou příliš velké. Španělská ekonomika se nachází už třetím rokem v recesi a téměř každý čtvrtý Španěl je bez práce.

Pozici státu na finančních trzích navíc oslabuje i samotný mechanismus půjčky. Hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš upozorňuje, že podle víkendové dohody protečou peníze z evropských záchranných fondů přes španělskou státní pokladnu, což v důsledku zvýší dluh země o devět až deset procent.

Pokud by banky místo toho dostaly nevratnou pomoc od všech daňových poplatníků v eurozóně, „rozetnula by se tím sebezničující spirála, ve které problémy bank padají na hlavu národním státům a jejich narůstající dluhy zpětně prohlubují problémy zesláblých bank,“ myslí si Bureš.

K tomu by podle ekonoma bylo ovšem zapotřebí, aby EU přikročila k vytvoření bankovní unie se společným záchranným fondem pro banky, společným dohledem a jednotným systémem garancí za vklady.

Bankovní unie podle Barrosa již za rok

O vzniku bankovní unie jako součásti dlouhodobého řešení krize v eurozóně hovoří nyní Evropská komise a v delším horizontu ji nevyloučila ani německá kancléřka Angela Merkel (EurActiv 6.5.2012).

Předseda Evropské komise José Manuel Barrosodnešním vydání Financial Times uvedl, že bankovní unie může vzniknout už příští rok. Podle něj k tomu nebude ani zapotřebí měnit základní evropské smlouvy.

Otázkou ale je, nakolik je takový cíl reálný. Společný dohled nad bankami odmítá Velká Británie a spolu s Německem má silné výhrady i ke společnému záchrannému fondu pro banky, které se ocitnou v potížích.

Barroso ale věří, že na podobné změny je nyní vhodná doba. „Evropský projekt vždycky postupoval po malých krůčcích (…). Měli bychom i nadále postupovat po malých krůčcích, ale teď potřebujeme jeden velký krok. Buď jej Evropa udělá, nebo jí hrozí rozpad,“ řekl předseda Komise deníku.

Z kterého fondu?

Dalším důvodem, proč nervozita z trhů po víkendu nevyprchala, je i nezodpovězená otázka, z jakého fondu se pomoc bude financovat. V případě, že by došlo k defaultu, má trvalý záchranný mechanismus ESM, který začne fungovat od 1. července, přednost před běžnými věřiteli. To pochopitelně investory znervózňuje a přispívá to k tlaku na růst rizikové prémie u španělských státních dluhopisů.

Nejmenovaný představitel eurozóny, kterého cituje agentura Reuters, ale uvedl, že podobné obavy lze vyřešit tím, že se Španělsku peníze půjčí z dočasného fondu EFSF, u nějž taková podmínka neplatí.