Plán vysokorychlostního internetu komisařky Kroes naráží na překážky

Nizozemská komisařka pro digitální agendu Neelie Kroes včera (20. září) představila návrh opatření, které by měly přispět k rozvoji vysokorychlostního internetového připojení v Evropě. Svými návrhy však narazila na odpor jak u některých členských států, tak u velkých společností v telekomunikačním odvětví.

Dlouho očekávaný plán na zavedení širokopásmového připojení, který Komise včera zveřejnila, tvoří součást záměru vytvořit evropský digitální trh. Přáním EU je, aby v budoucnu zastávala Unie právě v této oblasti klíčovou pozici.

Jeden z představených bodů se týká tzv. programu politiky rádiového spektra (RSPP). Komise se v tomto pětiletém plánu chce v Evropě pokusit harmonizovat způsob přidělování frekvencí. S tímto plánem jde ruku v ruce záměr poskytnout určité frekvence operátorům bezdrátového širokopásmového připojení.

Pro tento účel by se mohlo použít pásmo 800 MHz, které se v současnosti uvolňuje kvůli přechodu z analogového televizního vysílání na digitální. Komise počítá s ukončením přechodu na digitální vysílání k 1. lednu 2013, „ve výjimečných případech s odchylkami do roku 2015“.

V praxi však úspěšnost plánů Komise záleží na ochotě členských států. Jejich souhlas je totiž zásadní k tomu, aby se v této oblasti přijala závazná pravidla. Například v případě rádiových frekvencí nepřichází díky odmítavému postoji členských zemí harmonizace vůbec v úvahu.

Nejdále v otázce připojení je Německo. V této zemi je vysílací spektrum dostupné i pro mobilní širokopásmové připojení. Například společnost Deutsche Telekom a Vodafone získaly na aukci v letošním květnu mnoho nových rádiových frekvencí.

V ostatních státech však taková myšlenka stále naráží na odpor jak na straně politických představitelů, tak u poskytovatelů veřejnoprávního vysílání. Oba subjekty vytváří mocné lobby, které nechce přistoupit na to, aby se frekvence využívaly k něčemu jinému než k vysílání.

Příklad země, kde se operátoři širokopásmového připojení určitě pokroku hned tak nedočkají, je Itálie. Důvod je zřejmý. Její premiér Silvio Berlusconi si svůj vliv na televizní vysílání, který mu pomohl i v politické kariéře, jen tak vzít nenechá. Současná praxe to jen potvrzuje. Uvolněné italské frekvence z analogového vysílání přebírají opět televizní a rádiové stanice, nikoliv poskytovatelé internetu.

Peníze potečou do nových technologií

Součástí předloženého návrhu komisařky Kroes je i doporučení Komise k přístupu k tzv. sítím nové generace (NGNs) sdělení k investicím do infrastruktury širokopásmového připojení. Tento návrh zůstává však pouze doporučením a není tedy pro členské země právně závazný. Komise sice vyzvala státy, aby se jejích rad držely, šance, že národní regulátory přesvědčí je však mizivá.

K vysokorychlostnímu internetu má v současnosti v Evropě přístup pouze 24, 8% domácností. To je jeden z důvodů, proč Komise chce prosadit používání sítí nové generace. Jádro NGNs spočívá v technologii optického vlákna, díky kterému funguje přenos dat mnohem rychleji než přes měděné kabely, které se dnes nejvíce využívají.

Tato technologická inovace má podpořit především vysoce ziskové digitální trhy a přinést širokopásmové připojení do míst, kde nejsou vybudovány pozemní sítě. To však předpokládá, že by přístup k frekvencím spadl do klína spíše telekomunikačním operátorům než vysílacím společnostem. Tedy to by znamenalo opačný trend, než je v současnosti nastolen v mnoha zemích EU.

Jak již dříve EurActiv informoval (EurActiv 14.9.2010), v reakci na plán podpory rozvoje nových vysokorychlostních sítí se vytvořila silná opozice. Operátoři, kteří již investovali do optických sítí, Komisi upozornili, že díky jejímu návrhu by k těmto sítím měla jednoduchý přístup i konkurence.

Naopak noví operátoři na trhu, které reprezentuje Sdružení pro regulační záležitosti (ECTA), návrhu Komise tleskají. Upozorňují ale, že v případě, že se evropským regulátorům nepodaří správně stanovit cenu za přístup k sítím, může být pro nové firmy vstup na trh příliš nákladný.

Třetí bod, který komisařka na tiskové konferenci zmínila, se týkal financování přechodu na vysokorychlostní internet. Pro tento účel připravila Evropská investiční banka (EIB) speciální inovativní prostředky. Komise však uvítá i partnerství veřejného a soukromého sektoru.

Je možné, že si však na realizaci celého digitálního plánu budeme muset počkat. Díky ekonomické krizi musí totiž čelit mnoha překážkám.