Obama: Evropa musí proti krizi bojovat na čtyřech frontách

Barack Obama, prezident USA; zdroj: WikimediaCommons.org; autor: Pete Souza.

Evropa musí podle amerického prezidenta Baracka Obamy zvýšit svou odolnost proti otřesům na finančních trzích. Eurozóna se podle něj má vedle úspor zaměřit také na podporu růstu, rekapitalizaci bank a obnovení důvěry na finančních trzích.

Evropští politici prokázali velké odhodlání tyto otázky řešit, uvedl Obama. Mezi Francií, Německem a dalšími evropskými zeměmi existuje podle něj v tomto směru „konsensus“.

„Dnes mám pocit daleko větší naléhavosti, než před dvěma nebo dvěma a půl lety,“ uvedl Barack Obama včera na závěr čtyři dny trvajících jednání (nejprve G8, poté NATO).

Mezi světovými politiky rostou obavy, že úsporná opatření, která zadluženým zemím eurozóny ordinuje Německo, budou mít za následek odchod Řecka z eurozóny a prohloubení potíží ve španělském bankovním sektoru, což může vyvolat novou světovou finanční krizi a recesi. Pokud by k tomu došlo, Obama se může v listopadových volbách s obhájením prezidentského mandátu rozloučit.

Podobně se krátce před zítřejší mimořádnou schůzkou Evropské rady vyjádřili i francouzský prezident François Hollande a britský ministerský předseda David Cameron. Evropští politici mají zítra v Bruselu jednat o doplnění úsporných opatření kroky na podporu hospodářského růstu.

Podle Obamy musí evropské státy proti krizi bojovat na čtyřech frontách. Vedle fiskální politiky je podle něj třeba přistoupit také k opatřením v hospodářské, měnové a finanční oblasti. Americký prezident uvedl, že se na tom shodli politici, kteří přijeli na summit G8 v Marylandu a summit NATO v Chicagu.

„Musíme vytvořit záchranné mechanismy, které zajistí, aby státy, které stojí mimo Řecko a chovají se odpovědně, nebyly trestány jen proto, že trhy jsou vylekané a nervózní,“ uvedl Obama.

„Musíme zajistit rekapitalizaci evropských bank a obnovit důvěru investorů. Musíme také vytvořit prorůstovou strategii, která doplní nutnou fiskální disciplínu, ale také měnovou politiku, která zemím, jako jsou Španělsko nebo Itálie, umožní přijmout přísné cíle a některá velmi tvrdá opatření,“ dodal.

Taková opatření dají lidem v postižených zemích vyhlídku na budoucí hospodářský růst, nová pracovní místa a rostoucí příjem, řekl prezident.

Ještě jsme neudělali, co jsme mohli

Podobně naléhavé bylo i prohlášení britského premiéra Davida Camerona. „Pravdou je, že jsme zatím k vyřešení krize neučinili vše, co jsme mohli,“ uvedl Cameron na tiskové konferenci během summitu zemí NATO. Britský premiér dodal, že je třeba soustředit se na rekapitalizaci, záchranné mechanismy a aktivnější politiku Evropské centrální banky. Eurozóna by se podle něj měla také připravit na vznik společných dluhopisů.

Na evropské politiky tlačí během soukromých schůzek i představitelé světových bank. Institut mezinárodních financí (IIF), který zastupuje víc než 400 světových bank, odhaduje, že celková úvěrová expozice vůči Řecku činí 460 miliard dolarů (přibližně 360 miliard euro), z čehož 70 miliard dolarů (55 miliard eur) drží soukromí věřitelé, převážně v Německu a Francii. Ve Španělsku je expozice soukromého sektoru vůči státu daleko vyšší.

„Pokud jde o stabilizaci tržních podmínek, je třeba dosáhnout konkrétního pokroku,“ uvedl Hung Tran, zástupce generálního ředitele IIF.

Podle IIF je třeba alespoň využít evropské záchranné fondy a nalít z nich peníze do podkapitalizovaných bank. Také o tom mají evropští politici jednat během zítřejší večeře.

Německu se ale takové návrhy nelíbí. Především by kvůli tomu bylo zapotřebí upravit pravidla pro využívání prostředků ze záchranných fondů a za druhé, na EU by se tím přenesla odpovědnost za rizikové banky. Dohled nad bankami mají přitom nadále národní státy. Francie a Itálie ale takové řešení podporují.

Podle Trana je třeba vyřešit také otázku pojištění bankovních vkladů. Podle jednoho z návrhů by EU měla poskytnout národním systémům pojištění bankovních vkladů dodatečné zajištění. V případě, že by se stát dostal do finančních potíží, zabránila by runům na banky Evropská unie. Zástupce IIF ale dodal, že prioritou je rekapitalizace.

Španělsko minulý týden uvedlo, že podíl špatných úvěrů v bilancích bank je nejvyšší za posledních 18 let. Poté, co se nezávislí auditoři zaměřili na situaci ve španělských bankách, se začaly objevovat pochybnosti, zda si tamní vláda může rekapitalizaci svého bankovního sektoru dovolit.

Francouzský prezident François Hollande uvedl, že bude na nadcházejícím neformálním summitu Evropské rady tento týden prosazovat společné dluhové nástroje. Bylo by to jedno z možných řešení, jak pomoci zadluženým zemím jako je Španělsko, Itálie a Řecko. Tlak na německou kancléřku, která s podobnými návrhy nesouhlasí, tím ale vzroste (EurActiv 21.5.2012).

(EurActiv/Reuters).