O bankovní unii je rozhodnuto, další integrace zatím zůstává v jednání

zdroj: Rada EU

Česká republika své veto na summitu v Bruselu nepoužila, protože v otázce bankovní unie se jí podařilo získat záruky, že bankovní dohled neohrozí český finanční sektor. Evropští lídři se zabývali také další, hlubší integrací eurozóny, jasněji má být do léta.

Evropští lídři v Bruselu v průběhu včerejšího večera a noci jednali o budoucnosti eurozóny. Jak ještě před schůzkou očekávali unijní diplomaté, rozhodovali prezidenti a šéfové vlád především o otázkách, které již byly dohodnuty předem. Týká se to půjčky Řecku a shody nad vytvořením jednotného bankovního dohledu (EurActiv 13.12.2012).

Česká republika při jednání o bankovní unii nakonec nepoužila právo veta, o kterém se v posledních týdnech hovořilo (EurActiv 1.11.2012).  

Podle náměstka ministra financí Radka Urbana vyjednalo Česko dostatečné záruky a pojistky, aby fungování jednotného bankovního dohledu ze strany Evropské centrální banky nemohlo ohrozit dohledové pravomoci a stabilitu českého finančního sektoru.

„Je velkým pozitivem, že Česká republika má dostat další dodatečné záruky, stejně jako další země, v oblasti hlasování v tak zvaném Evropském bankovním úřadu (EBA). V EBA se vytváří jednotná pravidla pro banky platné v celé Evropské unii,“ řekl Hospodářským novinám.

V EBA má vzniknout systém odděleného hlasování s prostou většinou. Znamená to, že rozhodnutí úřadu bude muset schválit jak většina zemí eurozóny, tak většina zemí, které eurem neplatí.

Smluvní dohody a zvláštní rozpočet

Summit se také zabýval prohloubením integrace zemí používajících euro. V létě se totiž unijní lídři dohodli, že právě prosincový summit přinese cestovní mapu pro zásadní změny v architektuře eurozóny. Podle diplomatů jde však o běh na dlouhou trať a členské státy před sebou ještě mají řadu jednání.

Německo například prosazuje myšlenku „smluvních dohod“ mezi členskými státy a evropskými institucemi, které by zemím přinášely povinnost zavádět reformy doporučené Evropskou komisí. Podle kancléřky Angely Merkelové by se měly k dohodám připojit také národní parlamenty.

Na druhé straně by měl v budoucnu vzniknout samostatný rozpočet pro země eurozóny, který by mohla financovat například daň z finančních transakcí (EurActiv 11.10.2012). Rozpočet by mohl sloužit jako ochrana před externími šoky pro země postižené krizí. To se však příliš nezamlouvá Německu. Kancléřka by ráda směřovala peníze z „fondu“ na posilování konkurenceschopnosti.  

Nový rozpočet by měl být navíc „velmi omezený“ – nacházet by se v něm mělo 10 až 20 miliard eur. Některé země dávají přednost tomu, aby se EU do jeho vytváření pustila až poté, co bude dosaženo shody nad víceletým finančním rámcem pro celou Unii. O rozpočtu pro eurozónu i o „smluvních dohodách“ by mělo být více jasno do června příštího roku.