Nové sankce: Do EU nesmí vůdci separatistů ani nacionalista Žirinovskij

Vladimir Zhirinovsky; zdroj: ShutterStock.

Do Evropské unie nově nesmí cestovat populistický ruský poslanec Vladimir Žirinovskij, „premiér“ doněckých povstalců Alexandr Zacharčenko či další předák proruských separatistů Vladimir Kononov. Jejich jména figurují na novém seznamu 24 osob, kterým dnes Evropská unie v rámci protiruských sankcí zakázala vstup na své území a kterým zmrazila případný zahraniční majetek.

Žirinovskij je známý svými nesnášenlivými výroky na adresu Západu. V srpnu například pohrozil Polsku a pobaltským státům vymazáním z mapy, pokud by došlo k válce kvůli Ukrajině. „Pobaltské státy a Polsko jsou určeny k záhubě. Budou vymazány. Nic tam nezůstane. Představitelé těchto trpasličích států by si měli uvědomit, kým jsou,“ prohlásil tehdy Žirinovskij pro ruskou zpravodajskou stanici Rossija 24. 

Na seznamu, který ráno EU zveřejnila ve svém věstníku, je dále například místopředseda ruské Státní dumy Igor Lebeděv či podnikatel Sergej Čemezov, který je popisován jako blízký spolupracovník ruského prezidenta Vladimira Putina v době jeho působení ve východním Německu v rámci služby v KGB. Čemezov je šéfem společnosti Rostec, která je přední zbrojní a průmyslovou ruskou skupinou zahrnující monopolního vývozce zbraní Rosoboronexport a firmy, které plánují, že na Moskvou anektovaném poloostrově Krym postaví elektrárny. 

Sankce nově zasáhnou i desítky firem. Zákaz vstupu na unijní finanční trhy postihl například ropné obry Rosněfť, Transněfť a Gazpromněfť, stejný postih se týká i trojice zbrojních firem OPK Oboronprom, Sjednocená letecká korporace a Uralvagonzavod. Další podniky se ocitly na seznamu firem, kterým nesmí evropské společnosti dodávat takzvané zboží dvojího užití.  

Celý článek najdete na webu E15.cz. 


Jan Bureš: EU spustila další kolo sankcí proti Rusku, rubl i ruské akcie pod tlakem

Evropská unie se rozhodla ode dneška spustit další kolo sankcí proti Rusku. Ruský rubl v reakci na frontě s dolarem oslabil na nová historická minima a ruské akcie ztratily skoro 3 %. Nervozita se přenesla i na evropské akciové trhy, které byly v lehké defenzivě (-0,5 %). Sankce proti Rusku v prvé řadě opět ztěžují ruským společnostem přístup k penězům ze zahraničí. V EU bude zakázáno obchodovat s novými akciemi a dluhem (přesahujícím splatnost třicet dní) pěti největších ruských státem ovládaných bank a třech největších zbrojařských a energetických společností. Další sankce se vztahují na poskytování služeb při průzkumu nových nalezišť ropy a plynu a na vývoz zbraní.

Skladba sankcí není pro trhy překvapivá. Po otálení na konci minulého týdne ale možná část investorů počítala s tím, že si EU ponechá sankce v záloze pouze pro případ nedodržení dohodnutého příměří.Evropští politici nakonec ukázali ochotu postupovat proti Rusku o něco aktivněji (pravděpodobně v reakci na omezené dodávky plynu do Polska). Přijatá opatření pravděpodobně ještě zrychlí odliv kapitálu z Ruska. Kromě dnešního startu nových sankcí z dílny Bruselu totiž ve vzduchu visí ještě nové kolo amerických sankcí (prezident Obama o nich mluvil na začátku měsíce) a především ruská odvetná opatření. Ta se zatím soustředila na zákaz dovozů vybraných potravin. Kromě negativního dopadu na evropské vývozce ale tlačí vzhůru ruskou inflaci a omezují chuť tamních domácností utrácet.

Z perspektivy české ekonomiky bude důležité sledovat především ruská protiopatření v oblasti automobilového průmyslu – to je zdaleka největší exportní artikl českých výrobců (tvoří více jak čtvrtinu českých vývozů do Ruska). Podle zpráv z médií je přitom právě omezení dovozů aut do Ruska reálným protitahem Moskvy.

Autor komentáře je hlavním ekonomem Ery.

Aktuální komentáře naleznete také na stránkách analytiků ČSOBwww.csob.cz/analyzy a na twitteru @analyticiERA.