Nizozemsku dochází se zadluženými zeměmi trpělivost

Mark Rutte, nizozemský premiér; zdroj: The Council of the European Union.

Premiér Nizozemska Mark Rutte přišel včera s návrhem, podle něhož by na zadlužené země eurozóny dohlížel zvláštní komisař. Ten by měl právo rozpočtově neukázněným vládám vetovat návrhy rozpočtu a rozhodovat o případném uvalení sankcí. Pokud by se státy tomuto „opatrovnictví“ nechtěly podřídit, mohou si podle Rutteho „zvolit odchod z eurozóny“.

Nizozemský premiér se včera postaral o kontroverzní příspěvek do diskuse o dohledu nad hospodařením členských zemí eurozóny, která bude evropské politiky zaměstnávat v nejbližších týdnech a měsících. Ve vyjádření pro deník Financial Times Mark Rutte spolu s ministrem financí Janem Kees de Jagerem navrhují, aby na hospodaření vlád dohlížel zvláštní „komisař pro rozpočtovou disciplínu“.

Komisař by podle nich měl právo ukládat vládám za překročení pravidel sankce. Pokud by ani poté nepřikročily k úsporným opatřením, měl by komisař právo vetovat návrhy rozpočtů. Nejtvrdší (a poslední) sankcí by bylo vyloučení země z eurozóny.

„Země, které by se tomuto režimu nechtěly podrobit, by si mohly zvolit odchod z eurozóny,“ uvedli představitelé nizozemské vlády.

Nizozemsko je jednou ze zemí, kde je mezi voliči znát silný odpor proti dalším záchranným balíčkům po vzoru těch, které EU poskytla Řecku, Irsku a Portugalsku. Nutno také dodat, že Rutteho vláda se opírá o podporu krajně pravicové Strany pro svobodu Geerta Wilderse, která proti pomoci zadluženým zemím dlouhodobě vystupuje.

Nizozemský premiér ve vyjádření připustil, že určité prvky jeho návrhu mohou u některých zemí, které si střeží svou suverenitu, narazit na „silný odpor“. „Vláda je ale přesvědčena, že vzhledem k významu, jaký stabilita eurozóny má, je třeba zahájit diskusi,“ cituje Rutteho Wall Street Journal.

Posílení pravidel rozpočtové disciplíny je součástí tzv. šestibodového balíčku, o němž se v EU jedná od října 2010. Nejkontroverznější součástí tohoto plánu je posilování pravomocí Komise na úkor členských zemí eurozóny, který některé státy vnímají jako zásah do národní suverenity. Jednání v tuto chvíli kvůli sporům mezi Evropským parlamentem a některými členskými státy ustrnula na mrtvém bodě (EurActiv 5.9.2011).

Merkel: Vylučování by spustilo dominový efekt

V Evropě mezitím znovu roste nervozita. Tentokrát (opět) kvůli Řecku. Otázka, zda budou Athény schopné dostát svým závazkům a snížit deficit veřejných financí tak, jak slíbily při jednání o záchranném balíčku EU a MMF, je znovu aktuální.

Frustraci z vývoje v Řecku odráží zjevně i včerejší prohlášení bavorského premiéra a předsedy koaliční CSU Horsta Seehofera. Ten na otázku deníku Bild, zda může vyloučit, že by Řecko mohlo opustit eurozónu, uvedl: „Nemyslím si, že by to bylo možné vyloučit, ale spoléhám na to, že cesta, po níž jsme se vydali a jejíž součástí jsou pomoc a kroky vedoucí ke konsolidaci, bude úspěšná“.

Agentura Reuters ale vzápětí přinesla komentář kancléřky Angely Merkel, která podobné úvahy odmítla s tím, že to „z technického a právního hlediska v žádném případě není možné“.

„O té možnosti navíc ani neuvažuji. Spustili bychom tím dominový efekt, který by byl pro náš měnový systém mimořádně nebezpečný,“ dodala kancléřka

Inspektoři EU, ECB a MMF minulý týden přerušili jednání s řeckou vládou poté, co vyšlo najevo, že ani letos Athény svůj plánovaný deficit nesplní. Vláda Jorgose Papandreua dostala nyní čas do konce září. Pokud nebude jednat, na uvolnění další splátky ve výši 8 miliard euro může podle inspektorů zapomenout.

Zástupci tzv. trojky se mají do Athén vrátit příští týden (14. září) a vyhodnotit pokrok.

Řecký ministr financí Evangelos Venizelos pod tlakem věřitelů v úterý ohlásil, že ještě během září vláda ukončí činnost 150 státních organizací, jejich bývalé zaměstnance přesune na jiné posty a sníží jim plat na 60 % původní částky. Socialisté vládního Pasoku tak budou podle pozorovatelů nuceni narušit tradiční smír, který panuje mezi stranou a mocnými odbory ve státním sektoru.