Berlín bankovní unii nevyloučil, ale zatím není na pořadu dne

Zdroj: Evropská komise.

Německá kancléřka Angela Merkel včera naznačila, že evropští státníci budou koncem měsíce na summitu EU řešit otázku společného dohledu nad bankami. Vytvoření bankovní unie, o níž se od minulého týdne hovoří, kancléřka nevyloučila, ale zdá se, že krátkodobě ze svého negativního postoje vůči společným zárukám a záchranným fondům neustoupí.

„Budeme řešit, nakolik je třeba, aby na systémově důležité banky dohlížel zvláštní evropský orgán,“ uvedla německá kancléřka Angela Merkel v odkazu na chystaný summit EU, který se koncem měsíce (28-29. června) uskuteční v Bruselu.

Kancléřka před včerejší schůzkou s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem dodala, že otázka budoucnosti evropského bankovního sektoru bude na summitu součástí širší diskuse o dalším posilování hospodářské a měnové unie prostřednictvím silné politické unie. Zdůraznila, že k podobným reformám by mělo dojít ve středně až dlouhodobém horizontu.

Evropská komise a předseda Evropské rady Herman van Rompuy ale volají po razantnějších krocích, než jsou ty, o nichž mluví kancléřka. Barroso minulý týden uvedl, že Komise na nadcházejícím summitu hodlá navrhnout cestovní mapu a harmonogram, podle nichž má postupovat další evropská integrace.

Směrem k bankovní unii

Mezi opatřeními, která chtějí představitelé evropských institucí na summitu politikům přednést, je i vytvoření evropské bankovní unie s jedním nadnárodním orgánem dohledu a společným systémem záruk za vklady klientů.

Německo však nechce o vzájemném pojištění vkladů do doby, než dojde k vytvoření fiskální unie, ani slyšet. V opačném případě by podle Berlína totiž došlo k situaci, že by EU byla odpovědná za pomoc národním bankovním sektorům ale současně by jim nemohla určovat pravidla a vykonávat nad nimi dohled.

Proti společnému systému pojištění vkladů vystoupily včera i německé bankovní federace. Podle Georga Farenschona, šéfa asociace spořitelen, by takové opatření poškodilo německé banky a nebylo by ani v zájmu klientů.

Pokud by pojištění, které je dnes určeno pouze klientům německých bank, mohlo být použito také pro banky v zahraničí, banky z periferních zemí by se začaly pouštět do rizikovějších operací a skončilo by to tím, že opatrnější banky budou podporovat nezodpovědnější konkurenty, cituje Farenschona deník Financial Times.

První kroky

Se samostatným návrhem, který může znamenat první krok k vytvoření bankovní unie, má zítra vystoupit komisař pro vnitřní trh Michel Barnier. Podle nových pravidel, která by mohla vstoupit v platnost už v roce 2014, by národní orgány dohledu mohly v případě, že se banka ocitne v potížích, nad ní převzít kontrolu a uvalit ztrátu na držitele jejích dluhopisů. Smazáním části dluhu by se vylepšila pozice banky a stát by ji nemusel zachraňovat z peněz daňových poplatníků.

Materiál počítá také s vytvořením zvláštních národních fondů, do kterých by banky každoročně odváděly 1 % z vkladů. Tyto peníze by se pak mohly použít k poskytnutí půjček nebo záruk bankám, které se ocitnou v potížích. Národní fondy by spolu navíc měly spolupracovat. Znamenalo by to například, že britský fond by musel poskytnout půjčku francouzskému v případě, že se do potíží dostane banka, která působí na obou trzích.

Takový návrh ale narazí asi nejen v Berlíně (který může spolupráci národních fondů vnímat jako zárodek evropského záchranného fondu pro banky), ale také ve Velké Británii, která v oblasti bankovního sektoru dlouhodobě nesouhlasí s předáváním pravomocí na evropskou úroveň.

Španělsko hledá rychlé řešení

Řešení, o nichž nyní uvažuje Brusel, mají ale dlouhodobý charakter. Španělsko, které zápolí s krizí v bankovním sektoru a nedůvěrou finančních trhů, přitom potřebuje lék už brzy.

Španělský premiér Mariano Rajoy se proto usilovně snaží evropské politiky přesvědčit, aby změnili pravidla pro poskytování pomoci z trvalého záchranného fondu ESM tak, aby fond mohl přímo nalít peníze do problémových bank (to zatím možné není).

Tomuto záměru vyjádřili už podporu komisař pro hospodářské a měnové otázky Olli Rehn a francouzský ministr financí Pierre Moscovici. Ministr po schůzce s Rehnem uvedl, že se jedná o „zásadní téma“, s nímž Francie půjde na summit a komisař dodal, že jej „považuje za velmi pravděpodobné“. Informoval o tom deník Financial Times.

Také v této věci je ale Německo zatím neoblomné. Berlín trvá na tom, že pokud chce Madrid požádat o půjčku, musí tak učinit vláda. Pokud by však k tomu došlo, Španělsko by se ocitlo pod přísným mezinárodním dohledem, podobně jako Portugalsko, Irsko a Řecko. Pro Rajoye by to znamenalo ztrátu politického kapitálu.